Léto je tady! Svítí slunce a počasí přímo vybízí ke koupání. Subtropické klima přeje spíše odpočinku než práci. Jak pravděpodobně víte, začátkem července pravidelně odlétám na řeckou ligu. Už jsem o ní psal tolikrát, že pro mne bylo obtížné přijít s něčím novým. Letos se mi to podařilo. Řeckou ligu tentokrát nehraji. Mé staré dobré družstvo sice sehnalo peníze na mou letenku, na ubytování i na honorář, ale přišel zásah zvenčí. Tuším, že v antických divadelních hrách se tomu říkalo „deus ex machina“ (bůh na stroji), ale v tomto kontextu bych slovo „deus“ nepoužil. Liga se měla konat od 3. do 8. července.

Číst dál

Jak hrát správně v zahájení, kdy se považuje zahájení za skončené, jaké jsou správné a logické tahy v zahájení? Opakování matka moudrosti a tak si oprašme znalosti, které by každý měl umět, protože nová sezóna se nebude ptát jestli umíme hrát správně v zahájení, nová sezóna ty co umí odmění body a ty co neumí ty potrestá a tak ať nová sezóna je na nás hodná, tady je video které nese myšlenky, které má každý znát jak násobilku!!

Číst dál

Poslední kolo byla dělící čára mezi úspěchem a mírným neúspěchem a jak to dopadlo? Říkám, velké porážky musí přijít aby mohly přijít velké vítězství a i když družstvo v pořadí je těžko najitelné a chce to lupu a nervy se dopočítat až kde jsme se umístili, na druhé straně každému to dalo spoustu nových zkušeností, praxe a právě to je to, na čem jde a na čem můžeme stavět příští sezónu, která je už za dveřmi. Ale dnes se ještě podívejme na výsledky a pochvalme Honzu Mošťka a Marka Štaňu, kteří zahráli moc pěkně a byly oporou týmu….

Číst dál

Napadne mě ta otázka pokaždé, když ČT reprízuje seriál Nemocnice na kraji města a děj dospěje k postavě nadané šachistky Oldřišky, jakož i k prostředí okresního šachového klubu. – Většina šachistů viděla jasně, že jsou tu drze překračovány hranice dobrého vkusu; šachové prostředí je líčeno jako eldorádo dementů, kteří se (bůhvíproč hlavně při partii) neumí chovat, a Oldřiška sama je těžké monstrum, které možná šach hraje jako z not, ale jinak je ve svých dvanácti třinácti infantilní až běda. Jeden příklad za všechny: Oldřišku bolí, podle jejích vlastních slov, „bříško“, protože „nekaká“. Kdo toto napsal a kdo toto jako dramaturg pustil, měli by si oba zajít třeba jen na hodinu do sedmé třídy základní školy. Dívenky by jim předvedly mluvu! Což platí dnes, jako to platilo v době vzniku seriálu.

Číst dál

Se silnějšími hráči nemůžeme hrát kuličky! Když budeme hrát rovnou, suchou pozici , kde silnějšímu nehrozí nebezpečí, když založíme partii s cílem remiz a budeme vše měnit, tak mě veřte že to dopadne špatně! Největší omyl je hrát se silnějšími na remízku! Chcete-li uspět musíte vytvářet hrozby, musíte hrát aktivně a musíte ukázat odvahu! Vy sami, když hrajete se slabšími hráči nemáte rádi , když Vám slabší hráč jde po krku! To samé nemá rád silnější hráč, když hraje s Vámi!!

Číst dál

Varianta se objevovala již koncem 19. století, kdy vznikala z Paulsenovy varianty. Tak ji v 80. letech 19. století hrával Louis Paulsen.^[2] Název nese po mezinárodním turnaji vScheveningenu, kde se varianta hrála v roce 1923.^[3] O popularizaci a teoretický rozvoj varianty se ve velké míře zasloužil Garri Kasparov, který ji od 80. let 20. století úspěšně používal v zápasech o mistra světa s Anatolijem Karpovem.^[4] To vedlo Karpova dokonce k tomu, že se později ve vzájemných zápasech raději přiklonil k zavřeným hrám.

Číst dál

Tak skončily prázdniny (pro mě) a mezi resty jsem našel i poznámku „dopsat blog o velmistrech“. Když se něco dělá z povinnosti, většinou se na to jde malinečko racionálněji. Tudíž proberu dosud neproprané velmistry a „bude to“. Ale nutno nějak začít.

Číst dál

Zejména díky Pavlu Matochovi jsem měl příležitost se setkat (a občas i hrát v simultánce) s pěknou plejádou mistrů světa i světových velmistrů dnešní i předešlé generace: Karpov, Kasparov, Spasskij, Kramnik, Hort, Ivančuk, Korčnoj, Navara, Movsesjan, Polgárová, Kaválek a asi i další. A tak až budu starý dědek (což už není tak nekonečně daleko), budu moci spisovat článečky do šachových periodik.
Ta budou mít velkou čtenost, neboť lidé jsou z povahy věci líní (někteří psychologové tvrdí, že lenost a strach jsou jedinými motivacemi většiny lidí pro jejich konání) a tak nejraději čtou v šachových časopisech pochybnou šachovou beletrii, než aby si přehrávali partie nebo luštili úlohy, což vyžaduje námahu. I já si raději čtu popis pana Navary, jak šel od hotelu na vycházku a z nebe padala nějaká kapalina pod úhlem skoro 60 stupňů (déšť ve větru), než abych se poučil z jeho mistrovského vedení koncovky.

Číst dál