Soupeř nabízí v zahájení remízu, neptám se ani kapitána a asi bych měl, ale prostě nepojedu hodinu autem, abych zahrál pár tahů a jel domů, aniž bych si zahrál a nebo aniž bych něco ukázal. Takže hrajeme dál, v kritické pozici mám odvahu Peťi Kapusty a odhodlání neustopit figurkou, i když mě to bude stát kvalitu a pěšce. Viděl jsem spoustu krásných partií Michala Tala, on prostě neustupoval. Říká se, že jeho oběti nebyly všechny korektní a proto jsem se nebál toho, že by počítač mi moje oběti vyvrátil, pro člověka nepříjemná pozice a nakonec konečně pěkná partie. Že by se mi to konečně zlomilo a nabralo ten správný směr?
Asi nejdůležitější pozice partie, je to bludiště a neříkám že jsem zahrál nejlepší tah, ale určitě byl zajímavý. Když jsem tak přemýšlel co budu hrát a tento tah jsem viděl, říkal jsem si, že Tal nikdy neustupoval, samozřejmě nejsem ani ponožka na Talových kotnících, ale šlo o to věřit, že to bude v partii dobrý tah. A tak jsem zahrál d5??
Tady jsem mohl zahrát Sg5 a mít dámu za několik figur a asi by to bylo ok, já si říkal, že materiál který má černý navíc mu je zatím na nic. Když dám všechny figurky do útoku, nemusí to ta pozice vydržet a tak opět neříkám, že jsem zahrál nejlepší tah, ale myšlenka je zahrát f4 a otevřít pozici pro své střelce.
Poslední diagram, který už je opravdu pěkný, je rozhodující oběť. Neříkám že počítač se mnou ve všem souhlasí, neříkám že co jsem hrál bylo neprůstřelné a že černý neměl obranu. Určitě měl, ale byla to pozice bez přímých hrozeb, soupeř neměl jen jeden vynucený tah, ale několik možností a jak to bývá, stačí málo a jedna horší volba a dopadne to tak to dopadlo.
Jak hraji ve Vlčnově vedle Peti Kapusty, něco podobného vidím skoro v každé partii, tak tím chci říct, učím se a učím se a nebojím se..:)
Díky za hodně otevřený a pro mě poučný komentář, Petr
Několik laických postřehů.
1. Uvedená partie má parametry 2500 ELO +/-50 z pohledu vítěze. Už to není připosrané pižlání ale ŠACHY.
V partii opticky bílý hraje bez kvality. Reálně ale má o zhruba dámu navíc, neboť dvě věžky soupeře si
prakticky nezahrály a koníci spíše uskakovali. A útok pěti figur (kupodivu VŠECH, viz níže bod 4) proti třem a
zejména INICIATIVA získaná za věžku, dopadl podle předpokladu. Takto hrával nejen TAL, ale i Petrosjan a
spousta velmistrů.
2. Partie v Brně (první kolo?), to je pravý opak z pozice Koutného. Vytvoří soupeři dvoupěšce, za dalších (pět)
tahů ztratí iniciativu (soupeři už hrály OBĚ věžky) a zbytek poskakuje podle soupeře! K čemu byla
TEORETICKÁ výhoda, když ji nebylo jak využít? Parametry 1300 ELO.
3. Už minulá slovenská partie s talovskou obětí věže za rozbití krytu krále byla ukázka na iniciativu.
4. Velký pokrok v partii s Castligionem oproti partii (se Zwardloněm?) LONI v Dolním Němčí s vítězem turnaje.
Tam Koutný také tvrdě útočil na krále (od asi desátého tahu). Bohužel to bylo stylem hráče vlčnovského
éčka. To je hlavně dámou plus jedna až dvě figury! Věžku z a1 potáhl až dva tahy před tím, než dostal mat.
5. Petře pokud se nebudeš bát, pak teprve se z tebe stane Šachysta, do té doby jsi (nejen ty!) jenom lepší
nebo horší tahač figurek! Zahraj si šachy tak, aby jsi měl ze své hry radost, výsledek je druhořadý.
CESTA je cíl.
6. Výše uvedené nemá naznačit, že v KAŽDÉ partii se má obětovat materiál!
7. Petře měl bys naučit Roberta, jak se přestat bát.