Minulý víkend skončily v Ružomberoku i poslední turnaje, konané v rámci oslav 100 let šachu ve městě. Nejprve v sobotu skončilo IPCA MS, v neděli pak oba turnaje MSR. Jako přímý účastník MS IPCA se budu prioritně věnovat této soutěži. Závěr obou turnajů Mistrovství SR proběhl již po mém odjezdu, informace o nich tak mám pouze zprostředkované.
MS IPCA (tělesně postižených šachistů).
K večeru v sobotu 6.7. proběhlo slavnostní ukončení 19. IPCA MS s předáním cen i ohodnocením těch, kteří se o zdařilý průběh soutěže zasloužili. Hlavním ceremoniářem, příhodnější výraz mne nenapadl, tohoto zakončení byl PhDr. Ján Riapoš Ph.D – předseda paralympijského výboru SR a SZTPŠ. Dále Zdeněk Gregor, prezident SŠZ i další hosté. Ze sponzorů zmíním pouze Ing. Vladislava Stanka MBA, který se slovenskými šachisty spolupracuje již hodně let. Pochopitelně byl přítomen celý pořadatelský štáb, včele s ředitelem všech turnajů Markem Zelnickým MBA i rozhodčí. Před zakončením ovšem bylo nutno přerušit simultánní produkci GM Sergeje Movsesjana proti 14 VIP sponzorům a osobnostem. Zde pořadatelé asi ne zcela docenili šachové kvality účastníků simultánky, která se tak s přestávkou protáhla na několik hodin. Výsledek produkce +12, =2 tentokrát nebyl až tak důležitý. Simultánku bylo nutno přerušit, neboť při posunutí zakončení by nemuseli někteří účastníci MS stihnout odlety nočních letadel z vídeňského letiště Schwechat. Kromě vyhodnocení pěti vypsaných kategorií, bylo ohodnoceno i více osob, které se významně zasloužily o přípravu a průběh soutěže. Na počest vítěze celkového i kategorie žen zazněly i hymny států, které reprezentují. Zvláštní ohodnocení obdrželi i aktéři rekordně dlouhé partie v celé historii IPCA MS, trvající 118 tahů, Igor Yarmonov a Vít Valenta.
Ale zpět k průběhu druhé části MS, když o úvodních pěti kolech jsme se již zmiňovali v předchozím příspěvku z Ružomberoku.
Pohled na turnajovou tabulku 44 startujících po 6 kolech byl z českého pohledu velmi radostný; v čele, po celkem přesvědčivé výhře s dosud vedoucím Igorem Yarmonovem, byl náš Milan Babula, následován svým reprezentačním kolegou Vítkem Valentou. Ten v následujícím kole v nejdelší partii MS podlehl po 118 tazích právě Yarmonovu, Babula vedení udržel. Po losu osmého kola (Valenta-Babula) jsem musel chladit optimismus některých svých příznivců, kteří již chtěli plánovat oslavy titulu MS!? Bohužel se potvrdilo, co provázelo celou mou šachovou dráhu: raději hrát v takové situaci s cizím velmistrem než s kolegou z družstva! Snaha zvětšit malou výhodu ze zahájení mne stála většinu času, pozice však stále byla přibližně v rovnováze. Při specifickém hracím tempu turnaje 90 min./partie + 30s/tah se u hráčů mého stylu brzy dostavuje trvalá časová tíseň. Partii Valenta – Babula tak v časovce rozhodla ve prospěch bílého momentální panika a hrozný 33. tah, který by mne za běžných okolností ani nenapadl. Ve stejné době vyhrál neskutečným způsobem Yarmonov s Tebenkovem jasně remízovou věžovku při 2:1 pěšcích na jednom křídle. Vyhrál i další Ukrajinec Nikolay Mukha a bylo zcela evidentní, že mistrem světa bude Ukrajinec, neboť jako jediní měli 6,5 bodu. Oproti dvěma pronásledovatelům se 6 b (Gurbanov a Valenta) měli totiž matematickou výhodu v pomocných kritériích B-H, kdy jim v posledním kole při vzájemné remíze přibude 7 bodů do B-H, oproti 5,5 b u pronásledovatelů. Tento plusový rozdíl B-H je prakticky již k nedohnání, když k tomu je vždy několik soupeřů shodných.
Na úvod závěrečného kola tak proběhla blesková remíza v 10 tazích obou Ukrajinců, po které odešel IM Igor Yarmonov (UKR) oslavovat obhájení titulu MS z minulého roku v Praze. Počínal si v turnaji velmi pragmaticky se snahou maximálně omezit rizika a využívat
svou lepší techniku v koncovkách. Dvě rychlé remízy (kromě Mukhy ještě s Gurbanovem) doplnilo pět výher v mírně lepších či dokonce zcela rovných koncovkách. V šesté své koncovce s Babulou byl stále pod tlakem, tu se mu zachránit nepodařilo. Při větším počtu kamenů tak vlastně zvítězil v jediné partii s Indem Shashikantem. Kdo nevyžaduje od mistra světa brilantní kombinační partie, pro toho je jistě Yarmonov zaslouženým MS s vysokou technikou a minimem chyb. Zřejmě i proto je to již jeho pátý titul z IPCA MS.
IM Andrei Gurbanov (ISR) zahájil turnaj stejně suverénně jako pozdější vítěz 3(3). Po dělbě bodů ve vzájemné partii však uhrál v následujících dvou partiích pouze 0,5 bodu. Mohutným finišem 3(3), kde mj. v hezké kombinační partii porazil Lukasze Nowaka, se prodral až na stupně. Před závěrečným kolem měl sice o bod lepší B-H než Yarmonov, ale ani to mu nestačilo na umístění před ním, z výše již popsaných příčin. Obsadil tak druhou příčku, stejnou jako loni v Praze.
Zřejmě nejpříjemnějším překvapením celého turnaje, nejen umístěním, ale i hrou, byl FM Nikolay Mukha (UKR). Jen velice málo stačilo, aby Ukrajina měla duble. Třetí místo pro něj znamená nejen stupně vítězů, ale i nejvyšší performaci v turnaji (2385) a hlavně zisk normy IM.
Příčky těsně pod stupni patří oběma českým reprezentantům. FM Vit Valenta velmi dobře využil ne často vídané přízně losu – 6x bílé kameny v devítikolové akci, navíc 4x bílé v posledních pěti kolech. Hrál docela pevně, i tradičně dobře hospodařil s časem. Umístění je pro Vítka určitě velmi dobré, ale po 6 kole měl asi i vyšší ambice!?
O vyšších ambicích to platí u IM Milana Babuly ještě o dost více než u Valenty. Ve většině partií již do 20. tahu stál mnohem lépe, někdy i vyhraně. S ubývajícím časem v partiích se však realizace výhod komplikovala – výsledkem je průměr 50 tahů na partii i tři pokažené partie vždy se ztrátou poloviny bodu. Ještě po sedmém kole turnaj vedl. Na chybách v předposledním kole se asi podepsala i únava, jako u nejstaršího účastníka z první poloviny startovního pole, zpravidla končícího mezi posledními hranými partiemi. Takže obdobně jako loni v Praze jenom páté místo, opět díky menšímu bodovému zisku v závěrečných dvou kolech. A zajímavé je, že i B-H, po osmém kole nejvyšší v turnaji, v posledním kole stoupl jenom o 2,5 bodu, při 4 prohrách mých „B-H koňů“, opět shodně jako před rokem v Praze!
Naši čtenáři tak mohou meditovat, zda jsou umístění 4 a 5 pro zástupce ČR dostatečným obrazem jejich turnajových výkonů nebo je to málo?
FM Lukáš Nowak (POL) potvrdil vysoký standard, v osmém kole se s Gurbanovem nekompromisně pokoušel atakovat stupně vítězů. Stále patří k nejmladším účastníkům, takže mu to určitě brzy vyjde.
IM Kutwal Shashikant (IND) se prezentoval zejména téměř miniaturní brilantní kombinační partií s nasazenou turnajovou dvojkou IM Obodchukem. V 5 a 6 kole prohrál a doháněl ztráty se slabšími soupeři, takže bude s umístěním nakonec asi spokojen. Prvních sedm míst tak obsadili kompletně titulovaní hráči, kteří tím většinou potvrdili předpoklady.
Krsto Kovačevič (CRO) se hlavně díky finiši 3,5(4) stal dalším kladným překvapením turnaje a obsadil hezké osmé místo.
Denis Palin (RUS) až na devátém místě je nejlepší z deseti zástupců Ruska v turnaji, což snad historie IPCA nepamatuje! Stejně s ním vybojovali 5,5 bodů další jeho reprezentační kolegové Vladislav Tebenkov, Ilja Lipilin (pro které to jsou dobrá umístění) a IM Andrei Obodchuk, který je asi největším zklamáním turnaje, jako nasazená turnajová dvojka. A to ještě se vpřed dostal až závěrem 2,5 (3).
Celou soutěž se v popředí pohyboval další Rus Chamal Gedgafov, dvě závěrečné porážky jej odsunuly až na 14. příčku. Hrál bojovně, o čemž svědčí, že absolvoval soutěž bez jediné remízy, stejně jako jeho sousedé v tabulce Andrey Tersincev (RUS) a Demagoj Glazar (CRO).
Rovněž nekompromisně bez remízy hrála vítězka kategorie žen WIM Anto K. Jennitha (IND) s 5 b. Prezidentka IPCA Svetlana Gerasimova (RUS) měla o půl bodu méně, což stačilo na pomyslné stříbro. O dalšího půl bodu zpět byla třetí WIM Marina Kaydanovich (RUS).
To, že jsou v TOP 10 zástupci 7 zemí, svědčí o rozšiřující se špičce účastníků a pomalu se vyrovnávající konkurenci.
Z ČR startoval již jenom jediný další účastník (!), Antonín Korber, který to měl i doporučeno lékaři jako jistý test po jeho nedávných větších zdravotních problémech. Se 3 body skončil v závěru peletonu, byl ale třeba k zástupkyním něžného pohlaví velmi galantní.
Zde slovenských přátel byl tradičně nejlepší Juraj Zavarský se 4,5 b na 23. místě. Ale neměl to tentokrát jednoduché. S Antonem Zicho, který skončil se stejnými body jen dvě příčky dál, oba protagonisté v posledním kole bojovali v prázdném sále, již pouze za asistence jediné hrající dvojice.
V kategorii vozíčkářů mezi 15 startujícími prvenství vybojoval FM Lukasz Nowak (POL), těsně před Krsto Kovačevičem (CRO), třetí je IM Andrei Obodchuk.
Indka Jennitha zvítězila i kategorii žen-vozíčkářek.
Vladislav Tebenkov (RUS) těsně ovládl kategorii U20.
V soutěžích IPCA (International Physically Disebled Chess Association) startují tělesně postižení šachisté s min. 50% postižením, což znamená poměrně velké rozdíly. Mnozí se neobejdou skoro v žádné činnosti bez pomoci asistentů. Šachová hra je pro některé hráče skoro jedinou aktivitou, kterou mohou plnohodnotně vykonávat. Proto jsou pro účastníky tyto šachové soutěže tak důležité pro jejich realizaci a sebevědomí! Zejména těžce tělesně postižení jsou rádi, pokud na ně „zdraví“ šachisté pohlížejí ne soucitně, ale jako na rovnocenné šachové protivníky!
Kulturní dům s Hotelem Kultúra v Ružomberoku tvořil pro účastníky IPCA MS, včetně jejich početných doprovodů, příhodné podmínky pro hru i pobyt. Umístění v samém centru města, kde je vše důležité umístěno ve vzdálenosti do 10-15 minut i pomalé chůze, si účastníci pochvalovali. Jejich možnosti přesunů jsou většinou značně omezeny. Třeba zástupci Izraele, kde se má konat jubilejní 20 IPCA MS, byli s námi několikrát přikrmovat ryby ve Váhu, neboť takovou událost ve své domovině vidět nemohou.
GM MSR jednotlivců
V uzavřeném turnaji 10 hráčů, jehož vítěz je Mistrem Slovenska pro rok 2019, byl průběh celého turnaje na čelních příčkách velice vyrovnaný. Nejvíce se v úplném čele pohybovali IM Štefan Mazur, od poloviny soutěže díky dvěma výhrám i IM Juraj Druska a též zcela novotou vonící GM (při zahájení turnaje ještě IM) Jergus Pecháč. Po 7 kole byli v čele se 4,5 b Druska s Pecháčem, půl bodu za nimi byla trojice Mazur, GM Christopher Repka a GM Milan Pacher. V klíčovém duelu 8 kola chtěl Druska definitivně rozhodnout o svém prvenství v turnaji výhrou s Mazurem. Svou urputnou snahu ale přehnal a v koncovce lehkých figur dokonce dostal mat. Neboť prohrál i Pecháč s mohutně finišujícím IM Tamasem Petenyi (finiš 3 ze 3), dostal se Mazur do samostatného vedení.
Zda měla porážka na Drusku takový drtivý dopad nevím, ale faktem je, že k poslední partii nenastoupil, prohrál kontumačně a propadl až na 7. místo, jenom ovšem o bod za prvním, resp. půlku za čtvrtým. Pecháče možná zpráva o definitivním udělení GM titulu natolik povzbudila, že v závěrečném kole porazil Pachera, kterému tak způsobil jedinou prohru v soutěži a zřejmě i překazil plány na pódiové umístění. Mazur dokázal zremizovat s IM Martinem Nayhebaverem a díky skvělému kritériu S-B se stal Mistrem Slovenska. Petenyi vyhrál i potřetí v řadě, což mu vyneslo stříbro, na bronz rovněž s 5,5 b odsunul Pecháče. Odvážím se tipovat, že všichni medailisté jsou s turnajem spokojeni. Samostatné „bramborové“ umístění patří s 5 body Repkovi, ale je to ve spojení s kontumační výhrou.
U ostatních účastníků asi velká spokojenost nebude. Nasazená jednička, jediný s Elem přes 2500 GM Martin Jurčík, se v závěru přece jenom vyhrabal z bahna a finišem 3(4) se dostal na osmé místo se 4 body. GM Mikuláš Maník, který se do turnaje dostal jako náhradník na poslední chvíli, zůstal na úplném konci tabulky, ve společnosti s IM Tomášem Hrabušou.
Turnaj byl skutečně bojovný, pouze 19 partií ze 45 skončilo dělbou bodů. Možná, obdobně jako na MČR, na tom měla vliv aplikace sofijského pravidla, zakazující remízy před 30. tahem.
Open turnaj MSR jednotlivců, hraný současně jako MSR žen.
Na prvním místě, zajišťujícím právo startu v příštím uzavřeném GM MSR jednotlivců, se nakonec mezi 80 startujícími umístila turnajová jednička FM Martin Jablonický. Ale po průběhu, kdy již možná ani sám nevěřil, že se mu to podaří. V sedmém kole totiž Martina porazila WGM Julia Movsesian, dokonce černými kameny. Julia se tak dostala se 6 body do samostatného vedení. Toto vedení však nedokázala v dalším kole obhájit a prohrála s FM Martrinem Zvaríkem. Při skončení turnaje se tak Zvarík a Jablonický se 7 body srovnali na prvních dvou místech. Ale až do poslední partie soutěže nevěděli, jaké bude konečné pořadí, zejména když po 8. kole měl Zvarík1 o bod vyšší. Nakonec při shodném B-H-1 až minimálním rozdílem v dalších pomocných kritériích byl tím šťastnějším Jablonický a měl by tak startovat v příštím GM MSR. Osobně si myslím, že při takto velmi těsném rozdílu by měl být Zvarík do GM MSR uveden vysoko mezi náhradníky!
Jediná nositelka WGM titulu v turnaji Julia Movsesian se tak musela trochu obávat o prvenství mezi ženami, neboť po osmém kole se na ni konkurentky těsně dotáhly. Závěrečnou remízou se Julia zajistila titul ženské MSR, se 6,5 b byla ve skupině sedmi hráčů. Díky kvalitnímu B-H obsadila celkově čtvrtou příčku. Předstihl ji pouze FM Bela Jakab, který měl vůbec nejvyšší B-H v turnaji a vyhrál i kategorii U18. Mezi hráči se 6,5 b skončil i jeden z mála zahraničních účastníků v turnaji, Bogdan Borsos (UKR). Protože i se svým kolegou Mikhailem Bermak nestihli úvodní kolo, začínali se ztrátou bodu. Borsos se dokázal dotáhnout až na samotnou špici. Ale protože byl vlastně potrestán 2x, kontumací a logicky nižším B-H, byl hodnocen až na sedmém místě.
Stříbrný stupínek mezi 12 ženami v turnaji obsadila WIM Alena Mrvová (6b), bronz WFM Monika Motyčáková s 5,5 b.
Prvních osm, resp. devět umístění v TOP 10 získali nositelé titulů FM a výše z celkem 11 nositelů v turnaji. To by nasvědčovalo herní kvalitě nositelů těchto titulů, případně ne moc kvalitním konkurentům. Spíše bude pravda někde uprostřed.
(IM Milan Babula – TJ Vlčnov)