Capablanca byl zřejmě nejgeniálnějším šachistou, co kdy byl. Sice nedosáhl takových zázraků jako Bobby Fischer a byl v roce 1927 poražen Aljechinem, ale s jakou lehkostí se naučil hrát šachy a pak jak hrál, jako by sám od sebe, bylo prostě neuvěřitelné.
Capablanca byl intuitivní hráč velkého citu pro šachy a hlavně velmi rychlého a přesného propočtu. Dokázal doslova za pár chvil spočítat mraky variant a přesně. Již jako velmi mladý udivoval své soupeře neskutečně rychlou (a přesnou!) hrou. Při své první návštěvě Ruska dokázal i ty nejlepší mistry porážet s jednou minutou proti pěti.
Ačkoliv nezanechal Capablanca žádné zahájení, který by neslo jeho jméno, udělal v šachu hodně. Vymyslel mnoho pravidel, které se obecně dobře hodí pro praktickou hru. Vymyslel nespočet skvělých plánů a byl to Capablanca, kdo ukázal mistrovství profylaxe a vyřazení soupeřovi figury.
Když Bobby Fischer vyřídil své soupeře 6:0 a blížil se do finále, bylo mu vytýkáno, že hraje příliš na chyby soupeře. Jako automat, který toho „moc nevymyslí“, hra jen na chyby soupeře. Třeba takový Larsen byl kreativnější a zajímavější (ačkoliv skončil po zápase s Bobbym, i během, v nemocnici).
Bláboly.
Již Capa dokázal, že šachy jsou postaveny na přesnosti a jednoduchosti. Je třeba hrát dobře a přesně. Neudělat chybu a využít chybu soupeře. Právě tímto krédem se Bobby skvěle řídil. Svého mistra, Capablancu, prostudoval dokonale
A ještě jednu silnou zbraň od velkého Capy odkoukal – přechod do (lepší) koncovky. Klidně i z útoku jít do lepší koncovky.
Capablanca byl často vyzdvihován jako skvělý koncovkář, což je pravda. Ale právě Bobby si povšiml, že mazaný Capa často chodil do koncovek, kde už soupeři stáli na prohru, jen to ještě netušili. A technika koncovek, to jsou nervy, dobrý propočet a jednoduchost. Přesně to, v čem Capablanca tak vynikal.
Jednoduchost. To je hlavní krédo geniálního Kubánce. Vřele doporučuji studovat jeho partie a učit se jednoduchosti v šachu. Odložte plášť složitosti a vydejte se s lehkostí a jednoduchostí do šachového světa.
V dnešní době se chrlí mraky šachových knih, většinou s těžkými úlohy. Jeden se nad nimi moří a doufá si, že to je ta pravá cesta k šachovému růstu.
Neví však, že složitost a těžkost se vyskytují málokdy. V drtivé většině je nutno hrát jednoduše, nedělat chyby a hrát prakticky. A právě ve chvíli, kdy je třeba něco většího vymyslet, mít na to čas a energii.
Bobby to dobře pochopil když tvrdil: „nemusím najít nejlepší tah, ale dobrý tah“.
Chtě bych vám ukázat nádhernou partii Capy hranou v roce 1918 s Frankem Marshallem. Frank Marshall, jeden z největších útočníků své doby, poprvé zahrál svůj gambit, roky utajený na vhodnou oběť. A tak se zrodila neuvěřitelná bitva. Jak si s tím poradil pan božský? Génius intuice a jednoduchosti v šachu? Podívejte se.
Robert Cvek
Hej,
Vidím webovú stránku http://www.sachyvlcnov.cz a jej pôsobivú stránku. Zaujímalo by ma, či je na vašom webe k dispozícii obsah alebo bannery?
Aká bude cena, ak by sme na váš web chceli umiestniť článok?
Poznámka: Článok nesmie byť textom sponzorovaným alebo propagovaným alebo podobným
na zdravie
allegra lark