V závěrečném dvoukole 1. ligy východ jsme se jeli popasovat o postup do Extraligy do Jihlavy a Chotěboře. Nastupovali jsme z pozice vedoucího celku,
byť jen o skóre. Jihlava s námi dělila 1. – 3. místo, a tak se sobotní zápas v Jihlavě jevil jako rozhodující, že tomu nakonec tak nebylo, bylo jen
shodou okolností a scénář posledního kola by nevymyslela ani Agáta Christie. Jak jsem psal minule, že šanci postoupit má ještě 7 týmů, tak jsem to myslel trochu s nadsázkou, ale že to bude holá skutečnost mě nenapadlo ani ve snu. Již to vypadalo, že Hercule Poirot ukáže na zcela neočekávaného pachatele z Orlové, ale nakonec řešení bylo zcela prozaické a soutěž vyhrál tým, který prakticky celou soutěž vedl – Šachy Hošťálková. Obrovská gratulace.
Když jsem za Hošťálkovou hrával a postoupili jsme do 1.ligy, měl tam pan Plšek řeč a mimo jiné uvedl, že měl sen v němž viděl jak tým Hošťálkové nastupuje v Extralize s popisem jednotlivých šachovnic. V té době jsem je trochu krotil a nevěřil tomu a hle, po pár sezónách se sen stává skutečností!
No nic, pojďme se podívat na sobotní zpackané kolo proti Jihlavě. Neslavným hrdinou celého víkendu byl Tomáš Danada, který ještě zřejmě nestačil
vstřebat dojmy z krásného turnaje v Luhačovicích, kde působil jako rozhodčí. Mnoho nechybělo a zápas s Jihlavou mohl být kontumován ve prospěch domácích, a to kvůli blbým 300 kč za dálniční známku. Asi má každý jinak nastavené hodnoty .
Oba celky vzhledem k důležitosti zápasu nastoupili s tím nejlepším co mají k dispozici. Zápas se odehrával v hezkých prostorách místního pivovaru a tak jako divák jsem využíval jeho služeb
. Začátek zápasu pro nás nevěštil nic dobrého, když v partii Vít Kratochvíl – Petr Kapusta, chtěl černý využít
nevhodně postavenou bílou věž na d4 a pustil se do akce na jejímž konci mu zůstala figura méně.
Po několika tazích remízoval Martin Dvořák se Štěpánem Seidlem, bílý vběhl černému do připravené varianty, včas se však zabrzdil a nezahrál nabízející se Sf3, ale rovněž odbočil, čímž se znalosti varianty vyrovnaly a soupeři se radši shodli na remíze. Pozice Tomáš Danada – Josef Kratochvíl se mně jevila jako dobrá pro bílého, ale jen do dxe5, potom již to bylo jen o realizaci pěšcové majority černého na dámském křídle, které se zhostil Pepa skvěle. Po prohrané partii Tomáš v komentáři prohlásil, že podle enginu se rozhodující chyby dopustil ve 2. tahu, když nezahrál výměnu cxd5. Jsem trochu zaujatý, ale smutný příběh. IM Pavel Zpěvák proti taktikovi IM Vojtěchu Zwardoňovi měl za úkol remizovat, což se mu v pohodě podařilo a ještě mohl hrát na výhru.
Chtělo to jen trochu víc odvahy a přesnosti. Ovšem závěrečná pozice byla jasně remízová. Velmi zajímavý byl velmistrovský duel Petr Hába – Jan Krejčí. Honza se zcela vyhnul standardním pozicím ve Španělce, získal dokonce pěšce, ale Petr dokázal ve vězovce najít dostatečnou protihru a pozici udržel. To už mně pivo přestalo úplně chutnat. Když i nejlépe vypadající partie Vlastimil Píza- Igor Lintner skončila remízou, protože černý nevyužil všech svých možností, tak bylo prakticky zameteno. Kryštof Mikuláš Trávníček se pokoušel všemožně i nemožně ošidit zkušenou reprezentantku WIM Evu Kulovanou, ale nakonec to bylo spíše nemožně, protože černá mohla dát dvoutahový mat, který však Eva neviděla a partie skončila opakováním tahů.
IM Jan Sosna se černými pokoušel zvrátit nepříznivý stav zápasu, ale IM Piotr Piesik byl proti a násilnou hru černého potrestal. Tedy Gordic Jihlava – TJ Vlčnov 5 1/2 – 2 1/2 a ztráta všech nadějí na možný postup.
Po přesunu do hezkého penzionu Hrom do police v Chotěboři jsme chvíli poseděli, ale spíše to připomínalo lomení rukama nad rozlitým mlékem.
Jediným tématem byl “ hrdina “ Tomáš Danada, který se zašil na pokoj a přišel až jsme odcházeli
.
V neděli jsme byli jasným favoritem. Chotěboř však byla silně proti a do zápasu šla s odhodláním za každou cenu vyhrát. Jako první byla rozhodnuta
partie Jiří Tůma – FM Tomáš Danada, kde bílý překvapil 2. tahem černého, získal dvojici střelců při otevřené pozici, potom pěšce, odrazil pokus o
taktiku ze strany černého a bezpečně vyhrál. V partii FM Josef Mudrák – Jaroslav Daneš se bílý poučil z Tomášovy sobotní partie a ve 2. tahu vyměnil
na d5. Výhodu však nezískal a brzy nabídl smír.
Soupeř byl donucen kapitánem pokračovat, ale hrál již zcela bezplánovitě, čehož Pepa vzorně využil, začal získávat převahu, kterou korunoval matem ve 41. tahu. V té době již remizoval IM Jan Sosna s Ondřejem Ondráčkem, když nevyužil možnosti získat výhodu. V souboji Ondřej Novotný – Miki Trávníček přešla partie brzy do koncovky, kde zřejmě rovnováha nebyla narušena a tudíž zasloužená remíza. Velmi nejasná byla partie Rudolf Jun – IM Pavel Zpěvák. Podle mě miniaturní výhoda se přelévala ze strany na stranu, ale k zásadnímu porušení rovnováhy nedošlo. Toto se nedá říct o průběhu boje Karel Vlach – Miloš Vrkota, protože k otočení výsledku partie došlo alespoň 3x. Černý nakonec partii vyhrál a domácí byli opět ve hře o záchranu. Jako králíček v sevření anakondy si musel černý připadat v souboji GM Jan Krejčí – Štěpán Hrbek, když nepřeskočil figurkami pátou řadu a Honza ho postupně zardousil.
Zcela jiné kafe pro domácí závěrečná partie Filip Vala – Martin Dvořák, kde bílý získal v zahájení několik temp, pozici postupně zesiloval a když jsem odcházel, tak měl 2 pěšce navíc. Jak partii pouze zremizoval ví snad pouze on a soupeř. Tedy TJ Vlčnov – TJ CHS Chotěboř 4 – 4 a nespokojenost na obou stranách.
Nakonec 5. místo, což by jsme před začátkem soutěže brali. Plusy a mínusy vyhodnotíme tuto sobotu, kde hlavní slovo po vzoru pana Plška bude mít
oslavenec Jan Ondrůšek.
Mudrák Josef