Pohled na zápas Vlčnov C

 

Ahoj tak jsme včera nastoupili jen v 7 hráčích bez kapitána a zástupce kapitána.

Hráli jsme ve vedlejší místnosti, jelikož v té, kde se pravidelně hrávají mistrovské zápasy  se odehrávali boje staroměstského A týmu s námi nepříjemným soupeřem a rivalem o první místo v 1 lize východ a to Hošťálkovou, a v druhé místnosti si to rozdávalo céčko  Starého Města proti Slavičínu.

Takže jsme začali na 7 šachovnicích. Někteří naši hráči odehrají třeba 20 tahů za 10 minut, což se mě nezdá jako zrovna ideální přístup, nevěřím, že znají teorii do 20 tahu, je to škoda, protože taky ti rychlíci po 20 tahu stáli už tak trochu na vedlejší koleji.  Nicméně jsem moc partie nesledoval, protože jsem zahrál opět improvizaci v zahájení a stál jsem pod velkou ztrátou vývinu a jednou a půl nohy nad propastí.

Dobře se vyvíjela partie Karla Bartoše, který letos podává velmi slušné výkony, dostal se až do koncovky, kdy měl 3 pěšce a věž proti věži, Karel už se těšil na nedělní oběd s příchutí sladké výhry, ale houževnatost  soupeře mu to překazila, hold, ve vyhrané pozici se soupeř brání zuby nehty, a tady silnější strana s tímto musí počítat, a soustředit se do úplného konce partie.

 

Stav se postupně vyvíjel v náš neprospěch, kde postupně padl Holeček, Nikorjak ( i když se mu nedá upřít v žádném případě bojovnost, ta dospěla i do situace, kdy v zápalu boje si dokonce vzal svého pěšce, ale vzápětí se to napravilo), pak neudržel ztrátu 2 pěšců Joška Kužela  a prohrávali jsme 4 nula, následně se podařilo vyhrát Jakubovi Flekačovi, takže pochvala, nehrává často, ale jeho výkony jsou čím dál lepší, pak nešťastná remis Karla Bartoše.

Předposlední dohrával Vladimír Bilavčík, který nakonec taky padl.

 

Takže jak to bývá zvykem poslední jsem dohrával já, kde celé zahájení a střední hru jsem hrál na pokraji smrti, hrál jsem bez rošády a tím taky jsem se bránil bez věže, až se pro mě vyměnilo spousta figur a uvolnil jsem věž, přešel jsem do rovné materiálové koncovky, kde na dámském křídle jsem měl 3 na 2 , já koně a soupeř střelce, na královském měl tedy soupeř 3 na 2. Nastala bitva pěšáků kdo se dříve prosadí na kterém křídle, matematika naznačuje , že vzdálenější volný pěšec od chráněné figury může být trochu výhoda, ale rychlejší soupeřova figura to může lehce eliminovat, nicméně jsem měl ještě zbraň v podobě stavění pěšců na opačné barvy soupeřova střelce, což pak uvolňuje figury z obrany. Po delší tahanici se jezdec ukázal všestranější a nakonec spackané zahájení jsem dovedl do vítězného konce partie. 

Soupeř měl sice výhodu jednoho hráče v poli navíc, ale i  tak po zásluze vyhrál.