Tato partie je plná chyb, ale má v sobě i jeden silný příběh. Fidel Castro je na kolenou, šachově poražený a v tento okamžik si možná popotáhl dým ze svého doutníku, podíval se do očí svého soupeře a možná ten pohled mluvil jasně…Možná se zeptal, jestli opravdu máš dost odvahy mě porazit? Možná se zeptal, jestli máš dost odvahy mě přede všemi potupit. Ten pohled mluvil jasně. Ty slova nemusela být ani vyslovena. V sále muselo být napětí, kdo rozuměl této hře, věděl že Fidel je prohraný.
Bílý vezme věž a Fidel dá mat. Možná se ozval potlesk, spoustu lidem spadl kámen ze srdce a bílému se vytratili mdloby a mohl se nadechnout.
Někdy i prohra je víc než výhra.
Tak nevím…
„Krásný příběh mi o něm vyprávěl Tigran Petrosjan. Když byl Petrosjan mistrem světa, dával simultánku na náměstí v Havaně a Castro byl jedním z jeho soupeřů. Asi po dvanácti tazích, když kubánský vůdce udělal špatný tah, mu Petrosjan nabídl remízu. Castro se na něj ostře podíval a rázně odmítl: -Diplomacii dělám s jinými, s vámi chci hrát šachy!-“
https://www.euro.cz/archiv/nechranena-dama-a-byvaly-kral-796868