Na právě skončeném prestižním šachovém turnaji Magnus Carlsen Invitational, na kterém hrálo osm nejlepších šachistů světa, opakovaně nezvládl svou úlohu rozhodčí. Pavel Matocha přibližuje dva sporné momenty z tohoto turnaje mistrů a obecně se zamýšlí nad rolí šachových rozhodčích a nad jejími specifickými rysy při internetovém šachu.
Fotbaloví diváci dobře znají utkání, ve kterém je rozhodčí nejslabším mužem na hřišti. „Je slepej, nebo zaplacenej?“ ptají se fanoušci minimálně jednoho z klubů. Na rozdíl od fotbalu jsou v šachu rozhodčí většinou zbyteční. Při zápasu v pražském přeboru máme radost, když rozhodčí nedorazí, protože ušetříme za jeho honorář.
Pravidla jsou v šachu natolik jednoznačná, že není prakticky o čem diskutovat. A když už nějaký konflikt hráčů nastane, „šáhl na figurku, musí s ní hrát!“, nebo „vyrušuje mě při přemýšlení!“, rozhodčí je většinou u jiné šachovnice, takže nic neviděl a nic neřeší. A po partii ještě otravuje hráče, jestli si už vzájemně podepsali partiáře. O šachových rozhodčích už psal nestor české šachové publicistiky a pražský šachista Jiří Veselý několikrát, a nikoliv pozitivně. V knize Bíločerné vzpomínání hodnotil:
„Až do slavného sjednocení tělovýchovy nebylo také třeba rozhodčích u zápasů družstev, snadno to zvládli oba kapitáni. A to se mne jeden z prominentních rozhodčích nedávno docela vážně zeptal, jak že bych si to vůbec představoval: soutěže bez rozhodčích, to je prý nemyslitelné!? A já bych si to tedy představoval dnes právě takhle. Tak, jak to šlo do oné neblahé chvíle, než nám Vítězný únor zabouřil nad hlavami. Než se z šachů stala součást naší socialistické tělovýchovy.
Teprve ta totiž zavedla instituci rozhodčích i pro všechny šachové soutěže pomalu bez rozdílu. Když musí mít rozhodčího fotbal, házená, gorodky nebo krasobruslení, pak přece samozřejmě i šachy. Ti šachoví rozhodčí vědí velmi dobře, že při běžných soutěžích jsou přece dočista k ničemu, ale protože za to pobírají pár korun, snaží se často za každou cenu prokázat neprokazatelné, totiž, že bez nich se to neobejde.“
Ani v pražském přeboru
U důležitých turnajů a zápasů je přítomnost rozhodčích i v šachu dávno samozřejmostí a často mají k ruce několik asistentů. Ale i tam je většinou nejlepší rozhodčí, který „není vidět“, přičemž jednou z jeho důležitých schopností je diplomaticky zažehnávat konflikty hráčů dříve, než vypuknou. Jedním z mistrů tohoto řemesla je mezinárodní šachový rozhodčí Pavel Votruba, který každý rok píská prestižní turnaj ve Wijk aan Zee, přezdívaný šachový Wimbledon.
Proč rozhodčí partii nezastavil hned na začátku, pokud viděl špatně nastavené hodiny? A pokud si toho nevšiml včas, proč nenechal velmistry partii dohrát a neřešil to až po jejím skončení? Aby rozhodčí začal na hráče mluvit, když přemýšlí ve vrcholné časové tísni, se nestává ani v pražském přeboru.
Kdo byl rozhodčím na právě skončeném turnaji Magnus Carlsen Invitational, nebylo zveřejněno, ale byl to nejslabší účastník této mimořádné akce. Na tomto internetovém turnaji hrálo osm nejlepších šachistů světa, komentátory byli špičkoví velmistři a přímý přenos byl vysílán v devíti jazycích a luxusní byl i rozpočet turnaje – jen cenový fond 250 tisíc dolarů. Proč k tomu nebyl i schopný a kvalifikovaný rozhodčí je záhadou.
První problém nastal hned v prvním kole při armagedonové partii mezi Hikaruem Nakamurou a Magnusem Carlsenem. Diváci viděli, že hráči mají obráceně nastavené hodiny, že bílý má na začátku partie o minutu méně času na hodinách než černý, i když by měl mít dle pravidel armagedonu o minutu více (má povinnost zvítězit, remíza se bere jako vítězství černého). Rozhodčí ale nechal hráče hrát a všiml si toho později, po 20. tahu partie je přes Messenger kontaktoval.
Velmistr Nakamura zrovna přemýšlel nad svým 25. tahem (viz diagram 1), když ho rozhodčí vyrušil. Ztratil tím nejen drahocenný čas, zbývaly mu méně než dvě minuty, ale i koncentraci. První hráč světového žebříčku bleskového šachu v tu chvíli zvažoval, zde se má uhnout králem na h1 nebo na f1 a po vyrušení rozhodčím zvolil horší variantu a prohrál. Nakonec ale nad tím velkoryse mávl rukou a na Twitter napsal, že protest dávat nebude, že už stál velmi špatně.
Když Nakamura propočítával varianty po alternativách 25.Kh1 a 25.Kf1, vyrušil ho rozhodčí.
Jak se ukázalo po partii, v hracím prostředí hráčů byly hodiny nastavené správně, chyba byla jen na hodinách, které vidí diváci, a tedy i rozhodčí. Proč rozhodčí partii nezastavil hned na začátku, pokud viděl špatně nastavené hodiny? A pokud si toho nevšiml včas, proč nenechal velmistry partii dohrát a neřešil to až po jejím skončení? Aby rozhodčí začal na hráče mluvit, když přemýšlí ve vrcholné časové tísni, se nestává ani v pražském přeboru.
Připojení a jeho výpadky
Druhá konfliktní situace nastala ve třetím kole v první partii mezi Alírezou Fírúzdžou a opět Hikaruem Nakamurou. Když měl 16letý Fírúzdža rozhodující převahu, vypadlo mu připojení k hracímu serveru. Znovu byl připojen za minutu, jenže jeho soupeř již opustil hrací místo. Nakamura se domníval, že soupeři vypršel čas, a partie skončila jeho vítězstvím.
Připojení a jeho výpadky jsou pro internetový šach stejně klíčové jako možné podvádění. Velké šachové servery pro běžné hraní amatérů mají nastavený limit 30 vteřin pro opětovné připojení hráče k serveru. Pro profesionální zápasy a turnaje velmistrů je ale třeba systém nastavit citlivěji.
Po diskusi s oběma hráči ukončil rozhodčí partii remízou, čímž se Fírúzdža cítil poškozen. Vysvětloval, že jeho připojení k internetu neustále fungovalo a že nebyla jeho chyba, že ho hrací server na krátkou dobu vypojil. Podle něho i řady komentátorů se buď mělo pokračovat v rozehrané partii v pozici, kde byla přerušena, nebo se měla hrát znovu, protože takto přišel Fíruzdža o výhodu bílých figur. Přitom, jak je z diagramu zřejmé, Fírúzdžovi stačilo uhnout z šachu Kg3 a pak už všechny cesty vedou do Říma. Dvě ilustrativní varianty jsou pod diagramem.
Černý může zkusit pár vzteklých šachů, ale ty nikam nevedou:
46.Kg3 Vb3+ 47.Kf4 Vb4+ 48.Ke3 Jc4+ 49.Ke2 Vb2+ (na 49…Jxa5 přijde 50.Vxd7+ Kg8 51.Jxh6+ Kf8 52.Va7 Jc6 53.Vxa3) 50.Kd3 a rozumné šachy došly.
Vyhrané pro bílého je i pokračování:
46.Kg3 Vb7 47.Vxb7 Vxb7 48.Vxa3 Kg6 49.Vc3 Vd7 50.Vc7 a pěšce víc bílý prosadí.
Připojení a jeho výpadky jsou pro internetový šach stejně klíčové jako možné podvádění. Velké šachové servery pro běžné hraní amatérů mají nastavený limit 30 vteřin pro opětovné připojení hráče k serveru. Pokud se vypadlý hráč do půlminuty nevrátí, partii prohrál, i kdyby mohl dát prvním tahem mat. Pro profesionální zápasy a turnaje velmistrů je ale třeba systém nastavit citlivěji.Rozhodčí by měl mít s hráči spojení i druhým kanálem, například přes mobilní telefon, a připojení by měl neustále sledovat i technický expert daného hracího serveru.