Jako šachista promýšlí epidemiolog Roman Prymula tahy dopředu l I to mu podle jeho kolegů pomáhá v boji s koronavirem
Na jeho vystoupení s napětím čekají miliony lidí. Zároveň ale každá jím vyřčená věta dokáže pořádně vyděsit. Předvedl to například, když oznamoval, že hranice Česka mohou být kvůli riziku nákazy koronavirem zavřené ještě dva roky. Plukovník v záloze Roman Prymula (56), který je předsedou Ústředního krizového štábu, se středobodem boje s nebezpečným virem nestal náhodou. Za roky působení ve zdravotnictví si vydobyl respekt. LN vyzpovídaly desítku vysoce postavených státních úředníků, šéfů nemocnic, lékařů, politiků a vojáků, kteří s uznávaným českým epidemiologem v posledních třiceti letech spolupracovali.
„Česko má obrovskou kliku, že v čele Ústředního krizového štábu sedí Roman Prymula,“ nešetří chválou Miloslav Ludvík (ČSSD), ředitel největší nemocnice v zemi, pražského Motola. Podle něj kombinuje několik výjimečných dovedností. „Je to epidemiolog špičkové třídy. Umí nemocnici, protože ji dlouho a úspěšně řídil. Zároveň umí i ministerstvo zdravotnictví, kde sedí od prosince 2016,“ vypočítal jeho přednosti pro LN ředitel Ludvík.
Proto si Prymulu před čtyřmi lety „vytáhl“ na post náměstka ministra zdravotnictví, kterým je dodnes. Podle Ludvíka má Prymula ale ještě jednu výraznou charakteristiku. „Je to extrémní kliďas, kterého jen tak něco nerozhází.“ Pro krizové situace vlastnost k nezaplacení.
Hradecká éra
Před příchodem na ministerstvo zdravotnictví Prymula sedm let vedl Fakultní nemocnici Hradec Králové. A jak říká jeho tamní předchůdce a exministr zdravotnictví Leoš Heger (TOP 09), i ve funkci ředitele krajského špitálu obstál na výbornou. „V zásadě jsou dvě kritéria pro úspěšného šéfa nemocnice. Aby nemocnice fungovala dobře medicínsky a hospodářsky. To obojí splňoval,“ řekl LN Heger, který Prymulovi řízení fakultní nemocnice v roce 2009 předal, když se stal sám ministrem zdravotnictví.
S Hradcem je Prymula, jinak rodák z Pardubic, těsně spojen i díky studiím. Rok před sametovou revolucí dokončil hradeckou Lékařskou fakultu Univerzity Karlovy. Studoval i na královéhradecké Vojenské lékařské akademii Jana Evangelisty Purkyně.
Vojenský dril se mu vepsal pod kůži. Podle exministra Hegera se to odrazilo mimo jiné v jeho odlišném stylu řízení lidí. „Je to prostě voják. Je to rozhodný člověk, který je zvyklý rozkazovat,“ přiznal Heger s tím, že na vlastní manažerský způsob řízení má ale každý šéf právo.
Voják bez zdvořilostní slupky
Akademická kariéra vynesla Prymulovi nejprve funkci rektora a později děkana Fakulty vojenského zdravotnictví Univerzity obrany, kde působil mezi lety 2004 až 2009. V té době také získal profesorský titul. A to v oboru hygieny, epidemiologie a preventivního lékařství.
Jako profesionální voják poznal zblízka i armádu. Jedním z lidí, s nimiž si tyká, je bývalý náčelník generálního štábu Jiří Šedivý. „Poznal jsem ho jako klidného a přemýšlivého kluka z vojenského lékařství. V hlavě měl vždy spočítané, co a jak má dělat,“ zavzpomínal pro LN Šedivý. Přiblížil také, v čem je Prymula v současné době odlišný od politiků. „Víte, vojáci říkají věci přímo. Nebalí to do žádné zdvořilostní slupky. Ačkoli je už řadu let z armády, v tomto se nezměnil,“ popsal generál Šedivý. To ostatně zaskočilo premiéra Andreje Babiše (ANO), který si na Prymulovo vystoupení k možnému zavírání hranic dokonce veřejně postěžoval. „Prosil jsem ho, aby tyhle teoretické spekulace neřešil a lidi neděsil,“ uvedl v ČT.
Byl to přitom premiér, kdo Prymulu prosadil do čela Ústředního krizového štábu. A to přes odpor ministra vnitra Jana Hamáčka (ČSSD), kterému díky aparátu resortu vnitra předsednictví štábu v době vnitřní krize státu náleží.
Dnes ale s Prymulovou rolí v systému krizového řízení souhlasí. Úředníci z ministerstva vnitra se s tím smířili a hodnotí Prymulu vcelku pozitivně. „Funguje dobře a je vidět, že je to odborník na epidemie. Teď už nemá cenu řešit, že není z vnitra,“ řekl LN důvěryhodný zdroj, který je obeznámen s děním v Ústředním krizovém štábu. Prymulovi hraje do karet, že může čerpat ze své rozsáhlé erudice a kontaktů v odborných kruzích v zahraničí. Přes třicet let se věnuje problematice imunizace. Osobně se podílel na vývoji některých vakcín. Mezi jinými proti pneumokoku, rotavirům, spalničkám či příušnicím. Je také předsedou České vakcinologické společnosti.
Když před deseti lety získal cenu rektora Univerzity obrany, bylo to právě za jeho vědecký přínos. „Jako prvnímu českému lékaři se podařilo po dlouhých letech české absence publikovat v roce 2006 v prestižním odborném časopise Lancet. Jeho poslední publikace v tomto časopise v roce 2009 znamenala průlom v přístupu k užívání antipyretik v souvislosti s očkováním a byla vyhlášena za jednu ze tří světových publikací v roce 2009, které ovlivnily klinickou medicínu,“ uvedla univerzita.
V praxi Prymulova práce znamenala celosvětové přehodnocení užívání léků na snížení horečky před očkováním. Do té doby bylo přitom v řadě zemí zcela běžné. Jenže při výzkumu se prokázalo, že zmíněné léky snižují imunitu.
Modelování rizika
Znalosti nebezpečných virů ovšem ke zvládání krizí nestačí. Nutné je spočítat jejich dopady. Bez těchto modelů by podle mnohých Prymula jen těžko dovedl předpovědět rozvinutí současné epidemie a včas na ni zareagovat. „Je to skvělej matematik. Epidemiologie je totiž o matice. Existují složité vzorce, díky kterým lze spočítat šíření epidemie v populaci. To on dobře ví. Proto dělá opatření, která se nemusí politikům líbit, ale jsou nezbytná,“ řekl LN zdroj blízký resortu obrany.
Proto také Prymula prý preferuje takzvaný singapurský model. V něm je role epidemiologů ústřední. Vychází ze zkušenosti s pandemií SARS v roce 2003, na které se tamní krizový systém naučil rychle podobné situace zvládat. A to i bez podrobných informací a dat z Číny, odkud se nákaza rozšířila. Singapurské úřady už při prvních nakažených okamžitě nařídily ta nejpřísnější bezpečnostní opatření a izolaci společnosti.
Už před lety se Prymula přiznal, že pro matematiku měl vždy slabost. „V mládí jsem inklinoval spíše k matematice a fyzice. Na pardubickém gymnáziu jsem si zvolil matematicko-fyzikální směr a chtěl se tomuto oboru věnovat i nadále. Plánoval jsem studium teorie grafů a her na matematicko-fyzikální fakultě,“ uvedl v roce 2011 pro týdeník Euro. Jenže jeho matka ho přesvědčila, aby dal přednost kariéře v „bílém plášti“, a on ji vyslyšel.
Po roce 1989 měl také možnost studovat na prestižních školách v zahraničí. Získal dokonce stipendium prince Charlese pro studium na Cambridgi a na Birminghamské univerzitě. Smutným paradoxem je, že nyní se princ Charles sám léčí z Covid-19.
S titulem mistra i problémy
S logickým myšlením se pojí ještě jedna Prymulova vášeň. Šachy. Svůj um při dobývání soupeřova krále zdědil po otci. „Šachy jsou strategickou hrou, která se nepochybně dá využít i v životě,“ řekl Prymula před časem. Klíčové je podle něj plánovat na několik tahů dopředu a mít záložní varianty. Láska k šachu se do jeho života promítla podstatněji, než by se na první pohled mohlo zdát. Jeho ženou se totiž stala šachová přebornice ze Slovenska. Samotný Prymula získal prestižní titul mistr FIDE.
„Šachu rozumí na mistrovské úrovni a v šachových soutěžích byl žádanou posilou každého týmu, ve kterém kdy nastupoval. A to nejen na společenské úrovni při Česko-slovenských šachových zápasech manažerů, které každý rok pořádáme, ale i při oficiálních soutěžích družstev. Řadu let hrával extraligu,“ uvedl pro LN předseda Pražské šachové společnosti Pavel Matocha.
Loni v září se Prymula zúčastnil i bleskového turnaje manažerů a z dvaceti účastníků dopadl nejlépe.
V minulosti ovšem čelil i kritice. A to především za zřízení kliniky čínské medicíny v hradecké nemocnici. Vykoledoval si za to anticenu Bludný balvan. Tu uděluje Český klub skeptiků Sisyfos za pseudovědeckou činnost. Musel také vysvětlovat spolupráci se společností Biovomed, kterou vlastnila jeho dcera. Média spekulovala, že za údajný střet zájmů ho odvolal z čela fakultní nemocnice tehdejší ministr zdravotnictví Svatopluk Němeček (ČSSD).
Ačkoli šéf ministerstva zdravotnictví Adam Vojtěch (ANO) požadoval po svých náměstcích bezpečnostní prověrku, Prymula ji zatím nedostal. Údajně má prodloužený termín pro její získání do letošního června. Odchod z resortu mu prý po vypuknutí „koronakrize“ rozmlouval premiér.
MARTIN SHABU
12