Ano, je to pravda. Řeč je o velmistru Salo Flohrovi. Na počátku roku 1938 přijel tehdejší mistr světa v šachu Alexandr Aljechin do Prahy, aby podepsal se Salo Flohrem dohodu o zápasu o titul mistra světa v roce 1939 v Československu.
Je mnoho důvodů, proč si tohoto slavného muže připomenout. Neboť brzo bude už 36 výročí úmrtí jednoho z nejsilnějších šachistů naší i světové historie. Z jeho úspěchů jmenujme alespoň 1. místo na turnaji v Hastingsu 1933–1934 před Aljechinem, 1.–2. místo s Botvinnikem (dlouholetým poválečným mistrem světa) na mezinárodním turnaji v Moskvě.
Salo Flohr se narodil 21. listopadu 1908 v Haliči, byl Žid. Pogromy mu vzaly rodiče a chudák Salo se ocitl v sirotčinci v Lipníku nad Bečvou. V roce 1924 přichází do Prahy, kde se naučil hrát šachy. Flohr neměl nikdy trenéry. Všechno, čeho dosáhl, dokázal díky nesmírnému talentu a zkušenostem. Vyznačoval se skvělou poziční technikou. Flohrova šachová linie – to je pokračování Capablanky (kubánský mistr světa). Po něm v tomto duchu přicházejí Petrosjan, Karpov a Kramnik.
Sám vzpomíná: „Hitler jako by mi byl neustále v patách.“ Za války odjel do Anglie a okamžitě začalo bombardování Londýna. Podobný osud ho čekal i v dalších zemích. Proto se rozhodl emigrovat do SSSR. V dobách své největší slávy tu totiž byl velmi oblíbený. Po válce opět reprezentuje, ale již Sovětský svaz. Pomáhá a sekunduje mnohým mistrům světa (Euwe, Botvinnik, Petrosjan) v boji o šachový trůn, kterého on shodou nepříznivých okolností nemohl dosáhnout. Nenarodil se ani neumřel u nás, avšak zenit výkonnosti měl pod naší vlajkou. Velký zájem o jeho přednášky a simultánky při každé jeho návštěvě ukazuje, jaké úctě se u nás stále těšil.