Mistryně světa ChHou I-fan vylepšila demonstrativní „sebevraždy“ svých předchůdců Fischera a Kramnika
Dobrovolně prohrát partii jako výraz protestu je čin hodný obdivu, neb o trestu? Na nedávno skončeném turnaji na Gibraltaru, který vyhrál americký velmistr Hikaru Nakamura, toto téma znovu otevřela ženská mistryně světa Chou I-fan.
Čínská velmistryně na Gibraltaru protestovala, že jejími soupeři v turnaji bylo příliš mnoho žen, a obvinila organizátory, že manipulovali s nasazováním šachistů v jednotlivých kolech. Podle všeho bylo párování k šachovnicím zcela v pořádku a na Chou I-fan prostě v desetikolovém turnaji vyšla sedmkrát soupeřka.
Velmistryně I-fan ale byla přesvědčena, že se proti ní spikli (ač žena, dává přednost hře proti mužům), a v posledním desátém kole, kde jejím soupeřem byl indický velmistr Babu Lalith (trochu nomen omen – že by Číňanka rozuměla česky a vadilo jí, že v posledním kole zase dostala babu?), partii demonstrativně prohrála v pěti tazích.
Chou I-fan – Babu Lalith
Gibraltar Open 2017
1.g4 d5 2.f3 e5 3.d3 Dh4+ 4.Kd2 h5 5.h3 hxg4
A bílá se vzdala. 0-1
V šachovém světě se zvedly bouřlivé diskuse. Někteří požadovali exemplární potrestání mistryně světa za znevážení šachové hry, dokonce se objevila petice na její doživotní vyloučení z Mezinárodní šachové federace a zákaz účastnit se jakéhokoli turnaje. Jiní Číňance vyjadřovali podporu.
Takové demonstrativní sebevraždy, které vždy přitáhnou velkou mediální pozornost, známe iz minulosti. Dokonce při dvou zápasech o titul mistra světa se dva super hráči nechali dobrovolně zkontumovat.
V roce 1972 v Reykjavíku se Bobby Fischer nedostavil ke druhé partii zápasu, protože se mu nelíbilo, že televizní kamery příliš vrčí a ruší ho v soustředění.
V roce 2006 v Elistě se k páté partii zápasu nedostavil Vladimir Kramnik, aby tak veřejně protestoval proti nehorázné „toaletní aféře“ a křivému obvinění z podvádění, které proti němu rozpoutal tým jeho soupeře Veselina Topalova. Bobby Fischer i Vladimir Kramnik tyto své zápasy, i přes kontumační porážku v jedné partii, nakonec vyhráli.
Zmínit můžeme i dobrovolnou prohru skvělého německého šachisty Roberta Hübnera na studentském mistrovství světa družstev z roku 1972.
V zápasu Německa se Spojenými státy zahrál velmistr Hübner 1.c4 a nabídl svému soupeři remízu. Kenneth Rogoff ji přijal, vzápětí podepsali partiář a chtěli odejít. Ale rozhodčím se to vůbec nelíbilo a nařídili opakování partie, protože dát partii po prvním tahu za remis je prý nesportovní.
Kenneth Rogoff tehdy ještě nebyl ani šachový velmistr, natož profesor ekonomie z Harvardovy univerzity, hlavní ekonom Mezinárodního měnového fondu a člen Rady guvernéra Fedu (americká centrální banka), ale jen student, stejně jako Robert Hübner tenkrát ještě nebyl univerzitním profesorem, a tak na oko souhlasili.
Jenže místo normální partie předvedli frašku. Odehráli tucet vesměs nesmyslných tahů a opět dali partii za remis.
Robert Hübner – Kenneth Rogoff
Štýrský Hradec, Akademické mistrovství světa družstev 1972
1.c4 Jf6 2.Jf3 g6 3.Jg1 Sg7 4.Da4 0-0 5.Dxd7 Dxd7 6.g4 Dxd2+ 7.Kxd2 Jxg4 8.b4 a5 9.a4 Sxa1 10.Sb2 Jc6 11.Sh8 Sg7 12.h4 axb4 remis
Pořadatelé však nechtěli ponechat tento studentský žertík bez povšimnutí a nařídili, že se soupeři mají sejít ještě potřetí a sehrát normální partii. To již Robert Hübner odmítl, k partii nepřišel a prohrál kontumačně.