Představte si, že patříte do první 10 v žebříčku v ČR. Jste profesionál. Jediný Váš příjem jsou šachy. Jedete do Pardubic, kde první cena je 75 000Kč a skončíte na 14 místě. Za týden práce dostanete 1 400 Kč. Aby jste si spravili bankovní konto jedete na další turnaj, pak na další a sami si dokážete představit, jak těžké je se v šachách uživit. Dnes Vám ukáži 20 sportů podle příjmů. není překvapením, že šachy jsou na 18 až na 19 místě. Říká se, že uživit se v šachách dá, ale s ELEM pod 2600 je to opravdu dřina a nejistý výsledek. Tak se pojďme podívat na to, jak to vypadá s penězi ve sportu.
Top 20 sportů, jež se vyplatí
Týdeník Ekonom přináší přehled sportovních aktivit, které můžete vybrat pro své dítě. Kde se dá nejvíce vydělat a kde jsou nejvyšší náklady?
1. HOKEJ
Je jedním z nejpopulárnějších sportů, registrovaných hokejistů, kteří chtějí být a vydělávat jako Jaromír Jágr, je tu přes 100 tisíc, profesionálů 700. Vydělat si přitom dokážou hráči extraligy a 1. ligy. Průměrné měsíční platy se pohybují okolo 90 tisíc korun, maxima dosahují k 350 tisícům. Na miliony si může špičkový hráč přijít, pokud se dokáže prosadit v NHL – v sezoně 2013/2014 činil průměrný plat 2,58 milionu dolarů. Proti snovým výdělkům ale stojí i vyšší náklady: ve většině klubů se platí roční příspěvky v průměru od dvou do čtyř tisíc korun. Velkou investicí je i výstroj. Ceny se liší a za komplet je možné dát od 8 tisíc až ke 40 tisícům korun. V případě, že chtějí rodiče vychovat druhého Dominika Haška, musí počítat s vyšším výdajem za brankářské betony, jejichž ceny začínají na 5,5 tisíce, kvalitnější ale stojí ke 20 tisícům korun.
2. CYKLISTIKA, CYKLOKROS
V Česku je registrováno asi 4500 cyklistů či cyklokrosařů, z nichž se „jízdou na kole“ uživí asi 80. Kolik vydělávají a jaké úrovně musí dosáhnout? V cyklokrosu je podle šéfa cyklokrosové komise Českého svazu cyklistiky Čestmíra Kalaše podmínkou pravidelně se kvalifikovat na závody světového poháru. Závodníci zahraničních klubů si mohou přijít až na 95 tisíc korun měsíčně. V tuzemsku je plat skromnější: kolem 20 tisíc. Kolik z platu zůstane, ale závisí na nastavení smlouvy – zda dopravu, mechaniky, maséry, materiál včetně kol a náhradních dílů platí klub. Kromě platu si cyklokrosaři vydělají i za výsledky na závodech. „Výhry mohou průměrně činit minimálně dalších 50 procent příjmů,“ upřesňuje Kalaš.
V cyklistice se šance na uživení sportem odvíjí podle konkrétní disciplíny. Podle Miroslava Pocheho z Českého svazu cyklistiky musí být například silničář členem World Tour Teamu (je jich 18 na světě a jde o cyklistickou „1. ligu“ s výdělky až v milionech eur ročně) nebo ProContinental Teamu (22 týmů „2. ligy“ s výdělky až 150 tisíc eur ročně). V případě „3. ligy“, Continental Teamů (je jich 55 včetně 5 českých s výdělky do 35 tisíc eur ročně), se uživí sportem jen jejich lídři. Co se dráhařů týče, musí profesionální závodník vyhrávat medaile na mistrovstvích světa či Evropy nebo na olympijských hrách.
3.–4. BASKETBAL
Takřka jen jednou za 10 let se dostane nějaký Čech do prestižní NBA. Povedlo se to zatím čtyřem: Jiřímu Zídkovi, Jiřímu Welschovi, Janu Veselému a draftován ve 2. kole byl i Tomáš Satoranský, který nakonec zůstal v Evropě. Právě NBA je jednou z nejštědřejších soutěží, co se průměrných platů týká, v sezoně 2013/2014 si tam mohli hráči přijít na 4,9 milionu dolarů. Jak je ale vidět i z „úspěchů“ Čechů při draftech, není to liga pro každého. Basket má přitom v ČR registrovaných 39 tisíc hráčů. Profíků, kteří se živí výhradně jím, je 270.
Platy v české lize jsou významně nižší, v průměru 30 tisíc až 40 tisíc korun, ti nejlepší si mohou za sezonu vydělat měsíčně ke stovce tisíc. Jiří Zídek Ekonomu potvrdil, že zajistit se finančně se i v NBA povede málokomu. „Mám dva syny, kteří dělají sport, ale myslím, že je dobré sportovat tak do 18 a pak mít normální zaměstnání,“ je realista Zídek.
Náklady na basketbal patří k těm nižším: platí se příspěvky klubu, dítě potřebuje sálovou obuv a sportovní oblečení.
U některých klubů se připlácejí cesty na zápasy a soustředění.
3.–4. GOLF
V Česku má golf pověst dražšího sportu pro bohaté, ve skutečnosti jsou ale náklady podobné jako třeba u lyžování. Počáteční investice do kompletního vybavení (hole, bag, vozík, míčky, rukavice, boty, golfový deštník) se pro náročného hráče pohybuje mezi 20 tisíci a 50 tisíci korunami. Sadu levnějších holí lze pořídit i za 10 tisíc. Kluby často poskytují dětská členství, roční náklady bývají v řádu tisícikorun, nové dětské golfové sety jsou dostupné od jednoho do šesti tisíc korun. Samotná hra na mistrovských hřištích bývá zpoplatněna nejčastěji za odehrané kolo, méně často za celý den: výše tzv. fee se pohybuje mezi 500 a 3000 korunami, u vícejamkových hřišť mezi 1500 a 2000 korunami.
Dnes je v Česku registrováno zhruba 56 tisíc golfistů, těch, kteří se živí výhradně sportem, jsou zhruba dvě stovky.
Podobně jako u tenisu se ale většina profesionálů živí trénováním.
V průměru dokážou vydělat 50 tisíc korun, top hráč si přijde na statisíce až miliony. Jedinou českou profi golfistkou je v současnosti Klára Spilková.
5. RYCHLOBRUSLENÍ
Martina Sáblíková, Karolína Erbanová. Jediná jména, která se člověku vybaví při slově rychlobruslení. Není to sport pro masy: registrovaných sportovců je v tuzemsku 200, průměrně se sportem, za jehož úspěchy stojí trenér Petr Novák, vydělá přes 20 tisíc korun. Je to ale základní plat, k němu se připočítávají prize money z vítězných závodů a od sponzorů. Ani tady nejde o závratné částky: často jen desetitisíce. Náklady se šplhají vysoko i proto, že ČR nemá závodní ovál, kde by se dalo trénovat na profi úrovni. Speciální brusle se dají pořídit od 25 tisíc, ale například Martina Sáblíková jezdila na nožích za 60 tisíc korun. Speciální kombinéza vyjde na 10 tisíc. Platí se pronájmy ledů převážně v zahraničí, letenky, soustředění a další.
6. FOTBAL
Nejpopulárnější sport, kterému se v Česku věnuje přes čtvrt milionu sportovců a jímž se uživí nejvíce lidí: bezmála 900. „Za profesionální soutěže se považují Synot liga a Fotbalová národní liga,“ konstatuje Martin Gregor z Fotbalové asociace ČR. Na jakých úrovních se pohybují platy? „Hráč na úrovni juniorského věku inkasuje sumu kolem 15 tisíc až 20 tisíc korun měsíčně a největší ligové hvězdy dostávají platy v řádech statisíců,“ odhaduje Gregor. Tyto částky nejsou konečné. Vedle základu si hráči mohou přijít na bonusy za výsledky klubu či osobní ohodnocení. Hráči nicméně fungují jako „živnostníci“, takže z platů odvádějí daně nebo sociální a zdravotní pojištění.
Jediným klubem, který v minulosti v Česku zveřejnil platové podmínky hráčů, byl FK Teplice, tedy průměrný ligový tým.
Z informací vyplývá, že stabilní člen A týmu bere základní mzdu do 35 tisíc korun měsíčně, hráč základní sestavy dvojnásobek a klíčový hráč 90 tisíc korun. Jiná situace je v zahraničí. Brankář Petr Čech je aktuálně nejlépe placeným českým fotbalistou a letos by si měl přijít v přepočtu bezmála na 200 milionů korun hrubého. Největší hvězdy navíc vydělávají miliony i díky reklamním smlouvám.
7.–8. BIATLON
Gabriela Soukalová, Veronika Vítková, Ondřej Moravec, Michal Šlesingr. Těmto Čechům se daří pravidelně umisťovat v čele závodů Světového poháru a dokážou biatlonem vydělat slušné peníze. Z celkem 1600 registrovaných biatlonistů se jich podle Čestmíra Skrbka ze Svazu lyžařů ČR sportem uživí dvacet.
Biatlonisté fungují jako zaměstnanci ministerstva vnitra nebo obrany, kde pobírají základní tabulkový plat. Jen špičkoví závodníci si mohou přijít přibližně na 50 tisíc hrubého měsíčně. Aby smlouvy získali, musí dosáhnout reprezentační úrovně. Důležitější složkou výdělku jsou peníze za umístění v závodech.
Například v SP prize money dosahují až 12 tisíc eur za vyhraný závod. Největší hvězdy si loni přišly na milionové částky. Deník Sport spočítal, že Vítková díky odměnám za výsledky v SP a na mistrovství světa vydělala přes tři miliony korun, Soukalová zhruba 2,8 milionu a Moravec 1,8 milionu korun. Nejsou přitom započítány příjmy z reklamních smluv.
Biatlon je relativně drahý sport: samotná puška stojí kolem 20 tisíc korun, náklady včetně lyží, mazání nebo střeliva se pohybují kolem 60 tisíc ročně.
7.–8. TENIS
Tenisu se v Česku „organizovaně“ věnuje přes 60 tisíc lidí, jen zhruba tři desítky z nich se jím ale uživí. Obecně platí, že výkonnostně musí hráč specializovaný na dvouhru dosáhnout na umístění nejhůře ve druhé či třetí stovce žebříčků ATP a WTA, ve čtyřhře ještě výše. Špičkoví tenisté nepobírají plat od klubů; jejich výdělky jsou závislé na výsledcích v turnajích. Vydělat je možné už na takzvaných challengerech – turnajích „druhé“ kategorie. U nich se prize money pohybují od 40 tisíc do 200 tisíc dolarů. V případě série ATP dosahují i několika milionů dolarů. Vůbec nejvyšší odměny vyplácejí grandslamy. Například Karolína Plíšková, která vypadla už v 1. kole letošního US Open, si na konto připsala téměř milion korun. A Petra Kvitová na loňském vítězství ve Wimbledonu vydělala přes 61 milionů hrubého. Příjmy z turnajů jsou uváděny nezdaněné – čistý příjem tak může být až o polovinu nižší. Zároveň si profesionálové musí – vedle vybavení – platit cesty, ubytování, trenéry a fyzioterapeuty.
Na nejvyšší úrovni je tenis jedním z nejnákladnějších sportů.
9. BOX
Boxu se podle údajů České unie sportu věnuje zhruba pět tisíc lidí, jen tisícina z nich se ale sportem uživí. V domácím prostředí je podle viceprezidenta České boxerské asociace a bývalého boxera Rudolfa Kraje nemožné se boxem zajistit.
„U nás je to na profesionální úrovni špatné, peníze tu nejsou. Jen v zahraničí,“ upozorňuje Kraj zájemce o náročný sport.
Kraj nebo další bývalá hvězda Lukáš Konečný si nicméně dokázali boxováním po Evropě vydělat i stovky tisíc za zápas. Přesto oba tvrdí, že se sportem nezajistili: Konečný provozuje vedle boxerského klubu restauraci, Kraj šéfuje hotelu.
10.–11. RYCHLOSTNÍ KANOISTIKA / DIVOKÁ VODA / VESLOVÁNÍ
Dosáhnout úspěchů jako Ondřej Synek, Mirka Knapková, Štěpánka Hilgertová a Vavřinec Hradilek je snem všech dětí, které se pohybují okolo vodních sportů. Jenže právě jen pár vyvolených si na vodě dokáže vydělat: z celkem více než 8 tisíc „vodáků“ registrují sportovní svazy kanoistů a kajakářů zhruba 20 profesionálů. V průměru jim zastřešující organizace jako Dukla či MŠMT zajistí plat zhruba 25 tisíc korun, další peníze si musí sehnat od sponzorů nebo z prize money. „Rychlostní kanoistika je nákladný sport. Pro začátečníky mají kluby základní zabezpečení pro výcvik, členství bývá od tisíce až do čtyř tisíc korun ročně,“ potvrdil předseda svazu kanoistů Jan Boháč. K tomu je nutné připočíst příspěvky na účast na závodech či soustředění. S lepší výkonností stoupá i náročnost na vybavení: kvalitní kajak v ceně pod 40 tisíc se těžko shání a náklady na pádlo se blíží k 10 tisícům.
10.–11. ALPSKÉ LYŽOVÁNÍ
Dosáhnout pravidelně na bodovaná umístění ve Světovém poháru je téměř jediná šance, jak umazat něco z nákladů, které musí lyžař vydat za sezonu.
V ČR se to občas podaří jen dvěma: Ondřeji Bankovi a Šárce Strachové. Oficiálně je v Česku registrováno 20 tisíc lyžařů, 10 z nich se lyžováním živí. Náklady v dětských kategoriích se pohybují okolo 400 tisíc korun, v seniorských šplhají k milionu. „Uvědomil jsem si, že je jednodušší si peníze vydělat než chodit za sponzory a prosit,“ popisoval Ondřej Bank důvody vzniku své firmy Vagus. Do nákladů, které rodiče musí vynaložit na kariéru lyžařského nadšence, se musí započítat pobyty na horách, případně dražším ledovci, speciální lyže i lyžáky v řádu stovek eur.
12. HÁZENÁ
Jeden z levnějších sportů, kterým si ale dokáže vydělat jen hrstka lidí. V Česku je synonymem pro házenou Filip Jícha, před pěti lety vyhlášený nejlepším hráčem světa. „Není jediný, kdo se dokáže zabezpečit, ale je stále o řád výš než ostatní,“ přiznává Jiří Konečný z házenkářského svazu. Podle jeho údajů tu hraje 15 tisíc žen a mužů, profesionálů je do stovky. Špičkový hráč v tuzemské extralize si může přijít měsíčně maximálně na 40 tisíc korun, průměr v lize se pohybuje okolo 10 tisíc. „I poloprofesionál v cizině si vydělá více, často mu klub (např. v nižší soutěži v Německu) najde zaměstnání a přidá třeba 1000 eur měsíčně,“ dodává Konečný. V zahraničních ligách hraje podle odhadů zhruba stovka Čechů. Házená je přitom pro děti takřka zadarmo: děti platí klubové příspěvky v řádu stokorun až 5000 korun ročně, z čehož klub platí trenéry, haly a dopravu k utkání. Další peníze vydají rodiče za boty a oblečení, případně soustředění.
13. ATLETIKA
Mistrovství světa v Pekingu právě skončilo a jedinou zlatou veze do Česka překážkářka Zuzana Hejnová. Za vítězství Světová atletická federace vítězům vyplatila příjemnou odměnu 1,44 milionu korun. Teď Hejnovou čeká mítink Diamantové ligy, kde jsou prize money za vítězství stanoveny na 220 tisíc korun před zdaněním. Atletice se v ČR věnuje na profesionální úrovni 25 sportovců z celkem asi 26 tisíc registrovaných. Náklady nejsou závratné – platí se příspěvky klubu, většinou na rok kolem dvou tisíc korun. Vyšší výdaje mají rodiče dětí, které si vybraly disciplínu s některým „náčiním“ typu oštěp nebo tyčka.
Doplácejí se pak soustředění atd.
14. VOLEJBAL
V klasickém „šestkovém“ volejbalu se v ČR mají šanci uživit jen hráči a hráčky extraligy. Průměrné platy v klubech nicméně nejsou vysoké: mezi 25 a 30 tisíci korun. Hvězdy nebo reprezentanti si mohou přijít na 60 i více tisíc; takových volejbalistů ale není mnoho. Ve špičkových zahraničních klubech se pak platy počítají na tisíce eur měsíčně.
Zajímavé výdělky nabízí také plážový volejbal. Podle šéfa Asociace beachvolejbalu Jana Meruny se donedávna čistě tímto sportem živily (a velmi slušně) dvě české ženské dvojice: Markéta Sluková s Kristýnou Kolocovou a Martina Bonnerová s Barborou Hermannovou. Oba páry se letos uprostřed sezony rozpadly.
Jen těžko některá z nově vzniklých dvojic naváže na loňské úspěchy „Kiki a Maki“, které si za sezonu vydělaly na turnajích kolem čtyř milionů korun.
15. BĚH NA LYŽÍCH
Pět tisíc závodníků, z toho 10 profesionálů.
Podobně jako u biatlonu jsou profesionální běžci na lyžích státními zaměstnanci. Podle šéfa Svazu lyžařů ČR Čestmíra Skrbka je platí ministerstvo obrany, vnitra, nebo školství v takzvaných resortních sportovních centrech.
V nich závodníci pracují jako instruktoři a jejich pracovní úvazek se odvíjí od výkonnosti: průměrně si přijdou zhruba na 20 tisíc korun, ti nejlepší berou kolem 50 tisíc měsíčně. Výkonnost přitom musí běžci každoročně potvrzovat, jinak přijdou i o zaměstnání instruktorů.
Běžci si mohou výrazně přilepšit úspěchy na závodech. Prize money pro vítěze závodu Světového poháru dosahují v přepočtu bezmála 300 tisíc korun. Vedle toho vydělávají ti nejlepší i na reklamních smlouvách. „Špičkoví závodníci si mohou přijít až na pět milionů korun za rok,“ odhaduje Čestmír Skrbek. Běžkařským milionářem se stal například Lukáš Bauer, který ve svých nejúspěšnějších sezonách vydělal až 2,5 milionu korun ročně.
Náklady se pohybují v desítkách tisíc ročně a rostou s věkem běžce na lyžích. „Do maturity to většinou rodiče utáhnou, potom přicházejí finanční problémy,“ tvrdí Skrbek a dodává, že kvůli financím nejvíc talentů končí kariéru do 25 let.
16. PLAVÁNÍ
Přestože je v ČR registrováno přes 20 tisíc plavců, čistě závoděním se neuživí žádný. Tvrdí to šéf Českého svazu plaveckých sportů Vladimír Srb. Plavání představuje zdroj obživy pro sedm až osm lidí, jsou však zároveň zaměstnaní jako instruktoři v klubech, které jim vyplácí mzdy či kalorné. „Během kariéry se mohou pohybovat drobně nad úrovní průměrného výdělku,“ tvrdí Srb. Svaz má také připravenu odměnu 100 tisíc korun pro českého mistra světa, zatím se ho ale nedočkal.
Malé jsou ve srovnání s jinými sporty i odměny plavců za vítězství v závodech Světového poháru. Za prvenství mohou plavci dosáhnout maximálně na 1000 až 3000 dolarů. Podle Srba potvrzuje nevalnou úroveň odměn v plaveckých sportech i fakt, že nejlepší světové hvězdy vydělají mnohem více peněz díky reklamním smlouvám než vyhráváním závodů. „Plaváním se v žádném případě v českých podmínkách nedá zajistit na důchod,“ shrnuje šéf svazu.
17. GYMNASTIKA, KRASOBRUSLENÍ
Umělecké sporty oslňují ladností, v peněžním vyjádření se ale o kráse mluvit nedá. Vychovat Tomáše Vernera anebo dosáhnout úspěchů jako Věra Čáslavská stojí rodiče spoustu peněz. Krasobruslařské kluby své závodníky nijak nehonorují, všichni ze zhruba 750 registrovaných bruslařů jsou amatéři.
Na šampionátech či Grand Prix se vyplácejí prize money; „Na ty ale dosáhne z ČR maximálně Michal Březina, a to jen občas,“ přiznává Karel Oubrecht z krasobruslařského svazu s tím, že výkonnostní sportovci platí měsíčně od 2 do 5 tisíc korun v závislosti na síle klubu, z čehož se platí trenér a led. „Plus boty, brusle, choreografie jízd, účast na soutěžích. U vrcholových bruslařů – reprezentace – to jde od půl milionu ročně do 2,5 milionu,“ vypočítává Oubrecht.
Podobně jsou na tom sportovní gymnasté: z 2298 registrovaných jsou jen tři profesionálové, kteří jsou placeni z rozpočtu MŠMT. Odměny mohou získat za umístění ve Světovém poháru či na největších akcích. Náklady se počítají od 200 do 2,5 tisíce korun měsíčně dle výkonnostní úrovně dítěte a připočítat se musí výdaj za závodní oděv.
18.–19. ŠACHY
Není dítě pohybově nadané, ale zato chytré? Řešením jsou šachy, registrováno je přibližně 17 tisíc hráčů. „Šachy se uživí asi 40 lidí, asi 10 z nich hraním. Ostatní musí hru kombinovat s trénováním,“ popisuje František Štross z šachového svazu s tím, že má Česko dva hráče schopné prosadit se na mezinárodních turnajích – Davida Navaru a Viktora Lázničku.
Na většině turnajů si hráči sami platí startovné, lepším šachistům od úrovně mezinárodního mistra platí startovné pořadatel, který zajistí i ubytování.
V průměrném turnaji v ČR se za vítězství dává okolo 10 tisíc korun, nejvyšší výhry se vyplácí na pardubickém Czech Open, 75 tisíc. Značnou částí příjmů profesionálů a přivýdělkem pro amatéry jsou soutěže družstev. „V extralize dostávají velmistři 10 tisíc a více za partii, mnoho hráčů si přivydělává na soutěžích družstev v zahraničí,“ dodává Štros. Světová špička dosáhne až na desítky či stovky tisíc dolarů; zápasy o mistra světa jsou dotovány miliony dolarů.
18.–19. SQUASH, BADMINTON
V ČR je registrováno zhruba 3000 hráčů squashe, z nich pouze tři se sportem uživí. Jedním z nich je reprezentant Jan Koukal, který kdysi nazval squash dobrou „brigádou“. Odměny nejsou nikterak závratné. Podle šéfa České asociace squashe Pavla Sládečka jsou jediným příjmem výhry na turnajích. „Podle výsledků mohou činit od 5 do 15 tisíc měsíčně. Další peníze musí hráči získat od sponzorů,“ konstatuje. I pro tyto příjmy hráč musí být maximálně do 25. místa na světě. I u nejlépe dotovaných turnajů prize money pro špičku dosahují jen řádu pár desítek tisíc korun.
Závratné nejsou prize money ani v badmintonu. Příjmy nejlepších světových hráčů se pohybují ve stovkách tisíc dolarů ročně. Podle nejlepšího badmintonisty Petra Koukala si světová špička vydělává i díky reklamním smlouvám.
Prize money na špičkových turnajích dosahují půl milionu dolarů, z nichž vítěz bere necelých 10 procent, tedy 37 tisíc.
20. FLORBAL
Florbal hraje v ČR už téměř 100 tisíc lidí. Zároveň jde ale s nadsázkou o „sport studentů“. V Česku se jím totiž nelze uživit a problematické je to i v zahraničí. „Kluby začínají pro hráče vytvářet zajímavé podmínky. Kromě hrazení nákladů začínají oddíly nejlepším zajišťovat i bydlení či práci, kde jsou připraveni na režim extraligového florbalisty. U nejlepších českých hráčů se dá mluvit o postupné poloprofesionalizaci,“ konstatuje šéf České florbalové unie Filip Šuman.
V zahraničí se příjmy špičkových florbalistů pohybují v řádu několika stovek tisíc korun měsíčně. Přesto ani ve Švýcarsku, Finsku nebo Švédsku zatím velká část hráčů není „ryzími“ profesionály a nemůže se pochlubit závratnými platy. Například český brankář David Rytych musel během svého krátkého (a nepříliš úspěšného) působení ve švédském Helsingborgu vyvracet fámy šířené tamním bulvárem, že vydělává 150 tisíc korun měsíčně. Skutečný plat byl podle Rytycha nižší a příliš se z něj naspořit nedalo. V zahraničí dnes působí hned několik českých florbalistů: například Milan Garčar (Švýcarsko), Matěj Jendrišák nebo Martin Tokoš (oba Švédsko).
Ani jeden z nich nicméně nemá našlápnuto k tomu, že by se florbalem zajistil na penzi.
90 tis. Kč Zhruba tolik měsíčně bere klíčový hráč týmu FK Teplice v nejvyšší české soutěži.
40 tis. Kč Maximálně na tolik si může měsíčně přijít špičkový hráč v české házenkářské extralize.
100 tis. Kč Taková odměna čeká na českého mistra světa v plavání.
Jen těžko některá z nově vzniklých beachvolejbalových dvojic naváže na loňské úspěchy „Kiki a Maki“, které si za sezonu vydělaly na turnajích kolem čtyř milionů korun.