Bronstein David Ionovich: sovětský velmistr a šachový spisovatel

Bronstein David Ionovich – Sovětský a ruskýšachový velmistr, vyzyvatel o titul mistra světa v roce 1951, dvakrát šampion SSSR. Bronstein byl považován za jednoho z nejsilnějších hráčů na světě od poloviny čtyřicátých let do poloviny 70. let. Kolegové mu říkali kreativní génius, stejně jako velitele taktiky. Navíc byl ještě známým šachovým spisovatelem a jeho kniha „Mezinárodní turnaj velmistrů“ se stala skutečnou encyklopedií pro začátečníky a zkušené hráče.

Dětství a mládí

Bronstein David Ionovich se narodil 19. února 1924rok v bílé církvi (na Ukrajině), na území bývalého SSSR, byl vychován v chudé židovské rodině. Jeho otec Ion Borisovič byl prostým dělníkem v mlynářském mlýně a jeho matka Maria Davydovna byla zodpovědná za oddělení pro práci žen (oddělení pracujících žen a rolníků) v okresním výboru. V roce 1926 se rodina Bronsteinů přestěhovala do města Berdyansk poblíž Azovského pobřeží a brzy se o čtyři roky později přestěhovala do Kyjeva. Zde Bronstein David Ionovich jde do školy poprvé. Chlapec studoval dostatečně dobře, ale cítil největší přitažlivost pro různé úseky a kruhy – miloval matematiku, šachy a modelování vzduchu.

Škola Šachy v Kyjevě

Ve věku šesti let ho jeho dědeček učil hrát šachy a brzy se pro něj stane téměř ten nejdůležitější význam života. Chlapec neustále strávil čas na šachovnici, mohl dokonce hrát proti sobě. V dvanácti letech získal David svůj první šachový turnaj (soutěž se konala v rámci školy). Tento úspěch byl motivujícím faktorem pro zapsání do šachové sekce. Jeho trenérem byl slavný mezinárodní šachistr Alexander Constantinople.

Šachová škola ovlivnila rozvoj dovedností mladý šachista a brzy patnáctiletý David Bronstein se účastní šachového šampionátu v Kyjevě, kde se umístil na druhém místě. V příštím roce získal šestnáctiletý David titul Mistra sportu (1940), který získal druhé místo v ukrajinském šachovém mistrovství.

Černé časy

V roce 1937 procházela rodina Bronsteinů vážnou tragédií – otec je potlačován jako nepřítel lidu a odsouzen k trestu odnětí svobody 7 let. Později se tato skutečnost projevila na osudu Davida. Po absolvování střední školy v roce 1941 měl mladý šachista plány na studium matematiky na Kyjevské univerzitě, ale „poškozená“ reputace rodiny zablokovala cestu na univerzitu.

Velká vlastenecká válka: život šachisty

Během Velké vlastenecké války, mladí šachista byl nucen jít do města Ordzhonikidze (nyní Vladikavkaz), který je na Kavkaze, protože byl poslán do práce v jedné z nemocnic (podle válečných zákonů). V sovětské armádě se mladý šachista nedostal kvůli špatnému vidění. Bronstein David Ionovič opakovaně požádal, aby se dobrovolně dostal na frontu, ale nebyl přijat. V roce 1943, kdy skončila bitva u Stalingradu, byl Bronstein společně s mládežnickou brigádou poslán do města pro restaurátorské práce. Během pracovních hodin pracoval na staveništi a v noci studoval a zdokonaloval variace šachových debutů a psal kombinace na papíře.

Po vítězství Rudé armády nad nacistyV Německu je mladý Bronstein pozván do Moskvy, aby se zúčastnil třináctého mistrovství šachů SSSR, ve kterém David zaznamená špatný výsledek: sportovní hněv nabádá šachové hráče k dalšímu rozvoji. V roce 1945 však Bronstein David Ionovich vstoupil do polytechnického institutu v Leningradu, kde studoval pouze rok.

Úspěchy a tituly

Bronsteinův neuvěřitelný přírodní talent je ještě víc byl odhalen po skončení Velké vlastenecké války. V roce 1946 s jistotou porazil všechny soupeře v šachovém turnaji moskevského šampionátu a v letech 1948 a 1949, vyhrál mistrovství SSSR v šachu. První velký mezinárodní triumf Bronsteinu byl na turnaji v Saltsjöbadenu (Švédsko) v roce 1948, kde získal titul Grandmaster.

V roce 1950 hostila Budapešť turnaj vyzyvatelů , ve kterém se Bronstein s důvěrou vyrovnal s tak silnými hráči jako Isaac Boleslavsky, Gideon Stahlberg a Paul Keres. V důsledku toho se sovětský velmistr stal vítězem turnaje soutěžících v roce 1950 a nyní na cestě k Davidovi byl jen mistr světa – Michail Botvinnik.

Zápas za titul mistra světa proti Botvinniku

V roce 1951 ve hře za titul mistra světa setkal se s Mikhailem Botvinnikem (současným mistrem světa) a Davidem Bronshteinem . Světová šachová komunita nesouhlasila s názorem, že by Bronstein mohl mít nějaké šance na výhru – všichni tipovali vítězství Michailovi Botvinnikovi. Hra byla stejná a obtížná pro oba soupeře, po sedmé hře bylo skóre 4: 3 ve prospěch současného šampióna. Boj pokračoval, šachisté se střídavě vyhýbali nebo se dohodli na remíze. Mladý Bronstein hrál perfektně, někdy se zdálo, že se soutěžící stane mistrem. A takový okamžik byl! Celkové skóre po 22. zápase bylo pro Bronstein – 11.5: 10.5. Do čestného titulu „mistra světa“ zůstalo pouze dvě hry. David Ionovič bojoval co nejvíce, ale předposlední strana ztratila s třeskem a hrál pochybnou koncovku. Poslední hra skončila v remíze – celkové skóre bylo 12: 12. Mikhail Botvinnik potvrdil své právo nosit šachovou korunu v posledním dechu. Podle pravidel Světového šachového šampionátu je výsledkem remízy důkaz toho, že titul byl chráněn současným šampionem.

Bronstein reagoval zcela klidně a dokonce s humorem a řekl: „Je to v pořádku, vyhrál jsem v Botvinniku, všichni byste se na mě dívali otevřenými ústy.“