Život je někdy plný překvapení. Občas dokonce příjemných. Sedmého listopadu 2017 jsem dostal z Číny mail s oslovením „Dear GM Navana” a nabídkou účasti v zápase s tamním supertalentem Wei Yi, který se ve svých osmnácti letech pohybuje okolo dvacátého místa světového žebříčku.

Zápas byl naplánován na přelom roku, pokud tedy nepoužíváme čínský kalendář. (Já tedy mám český, ale píši do něj čínskou propiskou.) Podmínky zápasu byly velmi lákavé, byť ne natolik, jak by se zdálo z médií. Dějištěm akce byl Yancheng (v českém přepisu Jen-čcheng), město na východě Číny. Časový posun činil skromných sedm hodin. Prý nesprávným směrem, ale existuje nějaký správný?

 

 

 

Navzdory nepřesnému oslovení jsem ani na chvíli nezapochyboval, že mail byl určen právě mně. Konečně někdo v zahraničí náležitě ocenil mé dlouholeté stabilní výsledky v zápasech! Sice jsem předtím předběžně přislíbil účast na mistrovství republiky v bleskovém šachu, ale rozhodl jsem se změnit plány, protože tyto dvě akce byly nesrovnatelné. Nedlouho předtím jsem dal přednost mistrovství Evropy v rapid šachu a v bleskovkách před finančně i šachově zajímavější akcí, ale tady byl kontrast podstatně větší.

V době, kdy jsem dostal pozvánku, jsem z poměrně důvěryhodného zdroje slyšel o chystaném mistrovství světa v rapid šachu a bleskovém šachu, jež v závěru roku proběhlo v Saúdské Arábii. Oficiální zpráva tou dobou ještě neexistovala. Upozornil jsem na to pořadatele čínského zápasu a když jsem byl ujištěn, že termínová kolize soupeři nevadí, nabídku jsem přijal. Mistrovství světa v Saúdské Arábii mne nelákalo až tolik. Říkal jsem si, že první ročník s klidem vynechám a pokud se ten příští bude konat tamtéž, budu mít více podkladů pro rozhodování.

Následovalo dlouhé vybírání letenek do Číny. Nakonec mi pořadatelé po vzájemné dohodě zaplatili letenku z Prahy do Šanghaje s tím, že do tři sta kilometrů vzdáleného Yanchengu mi zajistí odvoz autem. Nabízeli mi i leteckou dopravu, ale desetihodinová pauza mezi lety mne nelákala. (Možná to bylo na zpáteční cestě, ale čas běží stále stejně rychle. Teorii relativity ani dilataci času nepopírám, ale při čekání na letišti je jejich vliv zanedbatelný.) Měl jsem možnost přiletět i s dvoudenním předstihem a ubytovat se na náklady organizátorů, ale rozhodl jsem se této nabídky nevyužít. K aklimatizaci sice obvykle potřebuji nějaký čas, ale pro lidi okolo sebe rovněž. Alespoň pár dní vánoční atmosféry!

Ve smlouvě, kterou jsem před zápasem podepsal, jsem přislíbil mimo jiné účast na simultánce a tiskové konferenci den před zahájením zápasu. Vítěz utkání měl dostat deset tisíc eur, poražený osm. Pořadatelé mi vedle toho slíbili uhrazení všech cestovních a pobytových výloh. Své slovo dodrželi.

Pár dní před zápasem jsem nečekaně dostal pozměněný harmonogram, v němž figurovala i simultánka dopoledne před druhou partií zápasu. Vyjádřil jsem určitou nelibost a zeptal se, na kolika šachovnicích ji mám hrát a jak dlouho potrvá. Když jsem po čtyřech dnech urgoval odpověď, otázal jsem se ještě, zda druhou simultánku má hrát i Wei Yi. Z hlediska přípravy na partii to je celkem podstatný dotaz. Odpověď tentokrát přišla okamžitě a byla povzbudivá, druhá simultánka byla zrušena. Někdy se vyplatí být asertivní.

Odlétal jsem 28. prosince večer. Před cestou jsem si vyměnil rozešpiněné oblečení za nové. Velmi mne pobavilo, když jsem zjistil, že na sobě mám žluto-černé tričko jedné mezinárodní lidskoprávní organizace. Kdybych to zjistil po příletu, asi by mi to tak vtipné nepřipadalo.

Do Číny jsem si vezl dost literatury. Zdálo se, že si tam jedu číst. Velmi vhodně jsem vybral učebnici sociální psychologie. Ta během dlouhé cesty na místo překonala mé očekávání. Nad kapitolou s počátečními definicemi jsem usnul celkem pětkrát, přičemž zpravidla velmi rychle. Knížka měla jediný vedlejší účinek, a to velmi příznivý. Dozvěděl jsem se něco o sociální psychologii! V dalším průběhu už učebnice tolik nezabírala, ale některé kapitoly mi poskytly zajímavé čtení spojené s nenásilným opakováním. Vybral jsem si dobře.

Mohutné letadlo bylo téměř plné. Překvapilo mne, že po cestě do Šanghaje zastavilo v čínském městě Xi An. Všichni jsme museli vystoupit a my, kteří jsme pokračovali dále stejným letem, jsme strávili přes hodinu čekáním v prostorách letiště. Tam bylo možné se bezplatně připojit k internetu, stačilo zadat telefonní číslo. Čínské. 🙁 Během vnitrostátního letu již letadlo bylo poloprázdné, přičemž příčinou změny nebyli zatoulaní turisté.

Z letadla posílám ještě snímek krásné blondýnky na pravém sedadle ve vedlejší řadě. (Nemyslím nalevo sedící plavovlásku s brýlemi.) Neodolal jsem a pořídil jsem fotografii, která dává volný prostor vaší fantazii. Jak se vám líbí?

(Pro zahalování existují i jiné než náboženské důvody, ve tmě se lépe spí.)