Šach-Mat většinou slyšíme od mužských velmistrů. Na mistrovstvích světa v šachové partii se ale objevují i ženy, i když zřídka. Mezi takové patřila i česká žena. A ne jen tak ledajaká, ale Věra Menšíková, první šachová velmistryně a první ženská účastnice světových šachových partií, kde byli hlavně muži. Slavná Češka spatřila světlo světa před 111 lety.
Vera Menchik, jak je známá ve světě, se narodila českému otci a anglické matce 16. února 1906. Narodila se paradoxně v ruské Moskvě. K devátým narozeninám dostala Věra šachy. Otec jí naučil základy, a pak už si budoucí šachová mistryně poradila sama. Když bylo Věře 15 let, celá rodina se přestěhovala do Anglie, kde na sebe strhla pozornost tím, že vyhrála britský dívčí šampionát v šachu. Vyrovnala se i mužským protějškům, nebála se porovnat své šachové znalosti s kýmkoliv.
Od vzniku samostatného Československa se však Věra stala hrdou občankou otcovy rodné země, kterou také později reprezentovala, i když žila na britských ostrovech. Jejím nejdůležitějším a nejvlivnějším učitelem byl maďarský velmistr Géza Maróczy, s kterým se seznámila, když se roku 1923 připojila k Hastings CC.
Zvěčněna i na poháru
Menšíková neměla taktickou nebo útočnou hru, byla známá malou šancí na vítězství, na které to vždy obrátila. Měla potíže s dodržováním časového limitu, ale pro šachy měla neobyčejný cit a dokázala předvídat tah soupeře. Spousta hráčů se snažila studovat její taktiku, sledovali ji při hře, aby našli nějakou její skulinku, ale na nic nepřišli. Věra žádnou taktiku neměla, jen hrála. Vždy byla klidná a zbytečně neriskovala.
Netrvalo dlouho a Věra se mezi šachovými velmistry stala populární. Nejen díky tomu, že byla žena, protože do té doby byla šachová partie brána výhradně jako mužská záležitost, ale především díky své plachosti a zájmem o druhé lidi, v tomto případě o soupeře. V době studií měla Věra spoustu jiných koníčků. Hrála výborně tenis a ještě líp jí šlo modelování z hlíny. Dokonce její díla byla vystavena v místní škole umění.
V době, kdy byla v klubu Hastings, hrála za tým dam proti týmu hráčů třetí třídy, samozřejmě plném mužů. Věra svého soupeře s přehledem porazila. Porážela jeden tým za druhým, a když náhodou nevyhrála, byla i tak respektována. Její jméno bylo vyryto na Pohár McArthura, o který anglické šachové kluby hrají dodnes.
Klub Věry Menšíkové není fanouškovský
Menšíková se zúčastnilala různých turnajů, hlavně těch, které byly určeny pro ženy, většinou se to však týkalo pouze Británie. V roce 1925 se zúčastnila krajského šampionátu mužů, kde se dostala až do semifinále. V lednu 1926 Věra dokonce vyhrála první Girl‘s Open Championship v Imperial Klubu v Londýně. Náhle se Věra Menšíková stala celebritou. Lidé ji mohli slyšet na rádiu BBC.
Mistryně světa v šachu se roku 1931 v Londýně zúčastnila exhibice Jeden proti dvaceti.
Konečně nastal rok 1927, velmi významný pro Menšíkovou, ale také pro ostatní ženské šachové hráče. Konalo se první ženské mistrovství světa, které také s přehledem vyhrála, neztratila ani jednu hru z celkových deseti. Titul obhájila hned šestkrát, z třiaosmdesáti her pouze jednou prohrála a čtyřikrát remizovala. Třetí mistrovství světa v ženském šachu se konalo dokonce v Praze.
Známý je Klub Věry Menšíkové, který vznikl roku 1929, když se Věra zúčastnila turnaje v Karlových Varech a její soupeř rakouský mistr Albert Becker v žertu prohlásil, aby muži, které Věra porazí, založili klub po ní pojmenovaný. Brzy však zjistil, že to neměl dělat, vzápětí se totiž stal sám jeho členem a ostatními byl jmenován předsedou na tři roky.
Věra Menšíková zemřela společně se svou sestrou a matkou v rodinném domě na jihu Londýna po jeho bombardování v červnu roku 1944. Je po ní pojmenován pohár, který je trofejí pro tým v Ženské šachové olympiádě. Je nazýván Vera Menchik Cup.