ChessBase přináší interview s nejlepším světovým šachovým koučem. GM Vladimir Chuchelov trénoval takové špičkové hráče jako Van Wely, Radžabov, Giri, a nyní působil jako sekundant Fabiana Caruany na Sinquefield Cupu.
Pozadí a začátek trenérské kariéry
Velmistr Vladimir Chuchelov se narodil v Moskvě v roce 1969. Jeho prvním trenérem byl slavný moskevský trenér Viktor Černij, který své 70. narozeniny oslavil seskokem s padákem! Posléze se jeho stálým trenérem stal Abram Chasin (obrázek níže).
Abram Chasin v Dortmundu 2004, jeden z nejlepších trenéru v Rusku a velmi pozoruhodná osobnost, který stále hraje aktivně šachy i po svých devadesátých narozeninách!
Chuchelovova trenérská kariéra začala v roce 2002. Byl pozván Jeroenem Piketem – jedním z nejsilnějších hráčů Nizozemska – na soustředění před turnajem ve Wijk Aan Zee. Chuchelov poté dělal sekundanta na tomto turnaji mnoha různým hráčům nepřetržitě po dobu třinácti let.
Jeroen Piket opustil šachy rok po ukončení spolupráce s V. Chuchelovem a nyní pracuje pro známého šachového mecenáše Joopa van Oosteroma v Monaku.
Následujícího roku dostal Chuchelov nabídku od dalšího holandského top hráče, Loeka van Wellyho, aby ho připravil na Wijk Aan Zee v roce 2003. Pro Loeka bylo vždy obtížné hrát na tomto turnaji. Ale pětitýdenní příprava přinesla své ovoce.
Van Wely byl po celou dobu turnaje ve vedení a i přes nešťastné porážky v závěrečných kolech s Karpovem a Kramnikem skončil v plusu (jednu dobu byl dokonce na +3).
V této době byl Chuchelov sám nadále aktivním hráčem. „Rozhodně jsem nepatřil mezi úplnou špičku, ale byl jsem solidní velmistr v první stovce.“ Nicméně si uvědomil, že jeho práce a trenérské lekce s šachisty přinášejí okamžité a viditelné výsledky. „Analytická součást šachové hry byla pro mne víc vzrušující než hraní samotné.“
Nizozemská šachová federace si povšimla úspěchů jeho tréninků a nabídla mu spolupráci s mladými talenty. A protože poptávka po jeho spolupráci rostla, v roce 2008 se stal hlavním trenérem Nizozemské federace. Chuchelov si brzy uvědomil, že „být velmistrem nestačilo. Musel jsem neustále pracovat na svých tréninkových materiálech. Byl to pravý čas zaměřit se plně na trenérskou kariéru. Dostal jsem při trénování zcela volnou ruku. Mým cílem bylo, aby projekt vrcholového šachu byl postaven na základech mladých studentů. Bylo pro mě užitečné pracovat na obou úrovních současně.“
Alisa Melechina: Pokoušel jste se použít vlastní tréninkové metody pro zlepšení své hry?
Vladimir Chuchelov: Bohužel, na to už bylo pozdě. Vlastně jsem si uvědomil, že ve skutečnosti jsem nikdy nebyl opravdový profesionální hráč. Být „profesionálem“ znamená zcela jiné osobní nastavení a přístup k tréninku. O tom jsem měl v té době jen velmi mlhavou představu.
AM: Jaká je vaše metoda, kterou zvýšíte šachovou výkonnost vašich studentů?
VCH: Vždycky začínáme s 60 hodinovým kurzem pod názvem „Strategická rovnováha“. Všichni mí studenti jsou s tím obeznámeni. Pak začneme s rutinní prací jako analýza partií, práce na svém repertoáru zahájení a lekce na přesnost propočtu variant. Musíte být soustředění, mít motivaci a být ochotni tvrdě pracovat. Naučit se efektivně pracovat, to je to, co se nejvíc počítá. Neexistuje žádný jediný recept na úspěch – záleží to na každém jednotlivém hráči. Každý má jiné nedostatky, které musí být vyladěny.
AM: Soustředěním míníte, že člověk se musí zaměřit výhradně na šachy?
VCH: Ne nezbytně, ale když už šachy studujete, musíte se přitom soustředit pouze na šachy. Nemůže to být jen tak napůl. Jedině tak můžete být efektivní.
AM: Jak začala vaše spolupráce s Fabianem Caruanou?
VCH: Začalo to Anishem Girim, se kterým jsem začal pracovat, když mělo ELO kolem 2500. Po našem prvním tréninku jsem pochopil, že to bude top talent. Pracovali jsme spolu 3-4 roky, když jsem ho doprovázel na Mistrovství Evropy 2009. Nebylo tam mnoho diváků. Tam jsem potkal Fabianova otce (Lou Caruana). Hledali právě nového trenéra a pozvali mě do švýcarského Lugana na první schůzku. Zdálo se, že se Fabianovi líbila. Nicméně Fabiano novým trenérům moc nevěřil, takže jsem musel prokázat svou autoritu. Nakonec to fungovalo dobře. Zpočátku jsem ho doprovázel pouze na velkých turnajích, ale nyní již mu pomáhám téměř na všech.
Chuchelov s Caruanou tvoří silný tým od roku 2009
AM: Jak jste se připravovali na Sinquefield Cup?
VCH: Neměli jsme moc času na přípravu, protože Fabiano hrál v Dortmundu, následně byla Olympiáda. Měli jsme pár schůzek přes Skype, dokud se Fabiano nenachladil. Bez ohledu na to však spolupracujeme po celý rok, takže to není tak důležité.
AM: Jaký byl dopad hraní na dvou velkých turnajích před Sinquefield Cupem?
VCH: Neznamenalo to, že by nás to nějak konkrétně oslabilo nebo naopak pomohlo. Ukázalo se, že pěkné novinky a perly objevené už před lety, jeho fantastická forma, Ice Bucket Challenge! (https://www.youtube.com/watch?v=OXNsz6g2yfY)… to všechno se sešlo v tomhle jediném turnaji. Ve třech partiích v podstatě zvítězil už v zahájení:
1. proti Vachier-Lagravemu ve 2. kole – to byl tah g4 v Caro-Kannu;
2. idea Ja2 proti Aronjanovi ve 4. kole;
3. a proti Topalovovi v 6. kole silný tah 13. Ve2, který Topalovův tým přehlédl při přípravě. Topalova to úplně vyvedlo z míry.
Topalov byl jednou z obětí Caruanovy přípravy
A co se stane, když se soupeři začnou obávat, aby nespadli do vaší domácí přípravy, a začínají sami odbočovat. Ale když sami odbočí, už se necítí tak pohodlně. A od toho se to odvíjí. Je třeba říci, že „nový Fabiano“ se zrodil v Dortmundu, už tam stěží dělal nějaké chyby, demonstroval tam svou herní sílu. Obvykle jsem velmi kritický a pokouším se ho svými radami udržet ve střehu, ale poslední dobou mi nedává mnoho příležitostí, abych byl nešťastný.
MVL – Caruana v 7. kole Sinquefield Cupu
AM: Jak se rozhodujete, na která zahájení se zaměřit, když hráči na této úrovni mohou hrát prakticky cokoliv?
VCH: Po mnoha letech pozorování soupeřů můžete vycitit, co si mohou dovolit a co ne. Rovněž zaznamenáváte různé trendy. Já samozřejmě sleduji jejich kariéru, ale očekávám, že i oni se zajímají, co dělají jejich soupeři.
AM: Popište proces přípravy mezi vámi a Fabianem.
VCH: Existuje mylná představa o přípravě na nejvyšší úrovni. Neznamená to, že se připravujeme deset hodin v kuse. Nejlepší příprava je, když netrvá moc dlouho. Nemusí být dlouhá, ale musí být účinná. Je chyba připravovat se na jednu partii, jako by to měly být partie tři. Ve skutečnosti potřebujete snížit objem přípravy a zachovat rovnováhu. Hráč si musí uchovat energii pro hru. Většinu času tráví rozhodováním, co má hrát. Zkontroluju pár věcí, zatímco Fabiano odpočívá.
AM: Dodržujete na turnaji zaběhnutou rutinu?
VCH: Večer po skončení hracího kola se snažíme relaxovat, možná se jdeme projít a probíráme partii, přemýšlíme, co přijde dál, jaké jsou naše možnosti pro příští partii. Dopoledne pracujeme 2-2,5 hodiny, pak si dáme oběd a začíná další kolo. Na těchto akcích čas ubíhá rychle.
AM: Co se vám honí hlavou, když sledujete partie naživo?
VCH: Moc toho není. Zaujmou mě kritické momenty, ale hlavně se snažím uvolnit. Snažím se udržet si odstup a příliš se neangažovat, ale to je samozřejmě těžké.
Chuchelov se pokouší zůstat klidný při sledování Caruanovy partie.
AM: Kdy jste měl během turnaje o Fabianovu partii největší strach?
VCH: Poté, co Fabiano vyhrál pátou partii v řadě, jsem se obával, že dostane záchvat mrtvice ze samého štěstí. Výsledek je trochu nereálný. Ale když začala druhá půlka stejně, usoudil jsem, že by si na to měl zvyknout.
Fabiano se záchvatem štěstí po vydařené první polovině turnaje
AM: Jak to, že Fabiano převálcoval celé startovní pole? Hráli proti němu jinak?
VCH: To si nemyslím. Vypadá to jako dokonalá shoda okolností.
AM: Ale dosáhnout výsledku 7/7 asi vyžaduje víc než to?
VCH: Ano, je to opravdu impozantní výkon. Téměř neskutečný, řekl bych. To neznamená, že by jeho soupeři něco dělali špatně, ale pouze to, že soupeři byli předtím v dobré formě, a nyní nebyli. Například Topalov ukázal dobrou formu v průběhu olympiády, ale tady začal turnaj dvěmi prohrami, jasně se trápil. Podobně Vachier-Lagrave předváděl v poslední době jistou hru, tady ale úroveň spolehlivosti ztratil. Hikaru hraje velmi nestabilně, střídá různá zahájení. Tenhle turnaj rozhodně nebyl jeho. Magnus skončil v plusu, ale na úkor právě Hikarua. Stejně jako ve všech jiných sportech, můžete vyhrávat i na úkor někoho jiného. Na druhé straně hrál Fabiano téměř bezchybně, takže to možná nebude stoprocentní náhoda.
AM: Jsou Fabianovi soupeři ovlivněni tlakem, že mají porazit vedoucího muže turnaje?
VCH: To je 50 na 50. Na jedné straně jsou pod tlakem. Na straně druhé si musí uvědomovat, že Fabianův výkon je nerálný, a že to jednou musí skončit. Takže si můžou myslet, že ukončí tu jeho vítěznou šňůru.
AM: Fabiano je před kamerami vždy tak vyrovnaný a klidný. Je vůbec nadšený svým výkonem?
VCH: Když jsou kamery vypnuté, je jiná atmosféra. Řekněme, že si užíváme víc legrace.
Fabiano vypadá zajisté uvolněnější, když je turnajový stres u konce.
AM: Co čeká na Fabiana dál?
VCH: Po tomhle hraje v Bilbau. Pak taky turnaje Grand Prix v Baku, Taškentu a Londýně.
AM: Mnoho lidí věří, že Fabiano je dalším uchazečem o trůn světového šampiona, obzvláště po výsledku, který předvedl zde. Co si myslíte vy?
VCH: Uvidíme, počkejme si na další cyklus mistrovství světa.
Předzvěst budoucího zápasu o titul mistra světa?
Zdroj: chessbase.com a www.nss.cz