Extraliga 2016/17 (+ rozhovor se Štěpánem Žilkou)

 

Skončila nám česká extraliga, co nám přinesla? Přinášíme celý článek, který Robert napsal na jeho stránkách www.sachycvek.cz a i tímto způsobem se můžete ponořit pod hladinu extraligy a získat informace i ze zákulisí.

V prvé řadě již osmé vítězství fenoménu českého šachu, novoborskému týmu. Nicméně tento rok to byl tvrdý boj až do posledního kola. Zatímco v minulém ročníku mohli novoborští slavit již po devíti kolech, nyní je čekal zápas na život a na smrt s Lysou nad Labem.

Lysá nad Labem měla fantastickou sezónu, všichni hráči podávali skvělé výkony, například Vojta Plát si uhrál poslední GM normu (gratuluji!! ? ). Zdálo se, že by to tento rok mohlo vyjít, ale… ale bylo třeba neprohrát s Novým Borem.

Všichni už víme, že nakonec Nový Bor vyhrál nejtěsněji 4,5:3,5 díky Štěpánu Žilkovi, který ve věžové koncovce porazil Vlastimila Jansu. Štěpán se stal jednoznačným hrdinou zápasu. A zde s hrdinou novoborského týmu přináším rozhovor:

Čekal jsi velmistra Vlastimila Jansu, nebo ses připravoval na někoho jiného?
Doufal jsem, že nebudu hrát s Rogozenkem. Jako vždy jsem šel k partii s cílem dělat nejlepší tahy a neprohrát. Připravoval jsem se na pana Jansu. Chtěl jsem získat ostrou dynamickou pozici, nebo koncovku, proto Marschall

A co partie? Jak se Ti hrálo? Hrál jsi to hned na výhru, nebo raději opatrně?
Hrál jsem tak, aby tam bylo co nejdéle o co hrát a zároveň abych nestál moc špatně. Aby jeho nejlepší tahy vedly do komplikací, ve kterých by se mohl ztratit (Vxe6).

Kdy jsi začal hrát na výhru, nebo jsi cítil, že může být?
Už jak se začaly měnit figury (Je5) jsem začal cítit šanci a po Vd4 bych nejradši viděl sedm remíz a hrát to na mou věžovku.

A jak se Ti zdálo, že se vyvíjí celý zápas?
Dokud není na pořadu dne kritické rozhodnutí v partii, tak stav zápasu ani průběh ostatních partií téměř nesleduji. Jen ke konci jsem občas koukl vedle na Vlastu Babulu, jestli je vše OK.

Jaká pak byla oslava?
Decentní v Mexické restauraci, přeci jen se ještě muselo v neděli ráno vítězství potvrdit.

A ještě jaký byl pocit, když se vzdal a bylo jasné, že vyhrajete?
Byl jsem rád, že nemusím být u toho, kdy Nový Bor přijde o očekávané zlato. Čtyři dny před tím jsem ve velmi podobné situaci v Rakousku bojoval o prodloužení patnáctileté šňůry prvních míst, se stejným výsledkem ?

Byl jsi po partii unavený, nebo převažovala jen dobrá nálada a pocit štěstí?
Hlavně asi škodolibá radost ?

A poslední otázka, co Ty a repre?
Repre beru jako možný bonus, se kterým nijak zvlášť nepočítám. Teď jsem byl pozván na ME do Minsku a to jsem odmítl. Za dobrých podmínek bych si rád zahrál třeba Olympiádu, ale na čest ani na vlasteneckou nudli mě neutáhnou. Hlavně je tu zatím dost lepších hráčů, které tyto akce lákají víc i po sportovní stránce.

Moc děkuji Štěpáne za rozhovor a ať se Ti daří nejenom ve světě 64 polí.

Lysá nad Labem bojovala velmi statečně, ale chybělo asi i ono pověstné štěstí a hlavně pak ona chůze naproti mušce zlaté. Bohužel si musím trochu postěžovat na organizování trojkola extraligy. Moc jsem se těšil jak se budu dívat v sobotu na bitvu desetiletí, ale nic z toho nebylo. Protože se hrálo ve dvou místnostech, navíc oddělené dvěma patry. Pokud se někdo chtěl podívat (a hrál ke své smůle nahoře), musel ujít xy schodů dolů a pak hlavně nahoru. Video projekt by asi neviděl ani orel… . Vím, že se pořadatelé snažili, ale toto je jednoznačné mínus. Asi ani diváci nebyli nadšení, že musí chodit nahoru a dolů, pokud chtěli vidět všechny partie. Musím pochválit naše sousedy, že jejich extraligové trojkolo bylo o kategorii lepší (v jedné místnosti, zadarmo voda s citrónem atd.)
Ale jinak bylo hodně místa na partii, záchody hned dostupné a obecně hezké prostory. KDYBY se hrálo na jednom místě, dal bych jedničku. Ale na kdyby se nehraje.

Další hrdinové trojkola

Vítězslav Rašík. Víťa je takový hero českého šachu. Hraje dlouhodobě skvělé šachy, moc se mi líbí jak hraje – nebojí se, hraje agresivně, principiálně a také jsou jeho partie divácky atraktivní. Je neskutečné, že takový hráč nebyl a není GM, nicméně to platilo do sobotní partie s GM Martinem Petrem.
Pojďme se říci celé jak to bylo. Víťa potřeboval ze tří partií udělat plus jedna. Nejlépe vyhrát hned v pátek, protože to by mu stačilo. Ale…ale proti němu jsem v pátek seděl já ? a ačkoliv jsem mu přál GM, tak jsem ale nechtěl prohrát. Víťa mi skočil do varianty, ale hrál dobře a partie nakonec po dlouhém boji skončila remízou. Po analýze jsem se dozvěděl, že zítra (v sobotu) má bílé a musí vyhrát na GM, soupeř mu měl být pardubický velmistr Martin Petr.
Druhý den jsem nejenom sledoval souboj gigantů mezi Borem a Lysou, ale i boj Víti s Martinem. Martin udělal chybu, ale pak se dlouho úporně bránil, ale Víťa ukázal, že je nejenom silný šachista, ale také ovládá skvěle své nervy. Partii vyhrál a tím si splnil poslední normu velmistra!! Srdečně gratuluji!
Ps.: Víťa si asi uhrál v nejpozdějším věku velmistra z českých GM. Vidíte, že věk nehraje roli ?

Vojtěch Plát. Vojta je dlouhodobě velmi silný hráč, který „už dávno“ měl být GM. Měl hodně uhraných bodů, ale potřeboval velmistra. Což se mu díky poslední partii s GM Mariánem Jurčíkem povedlo. Vojta by jistě slavil násobně více, kdyby si k tomu Lysá cinkla zlato, ale nedá se nic dělat. Vojtovi srdečně gratuluji k nejvyššímu titulu a přeji mu, ať jde dále a dále.

Boj o záchranu
Kdo by před sezónou řekl, že silný tým Durasu bude bojovat v posledním kole o záchranu? Nicméně Duras měl dost velkou smůlu a přestože hráči nehráli špatně, v posledním kole musel bojovat o holý život s Litovlí. Byl jsem přímým účastníkem tohoto těžkého boje. Dlouhou dobu to nebylo vůbec jasné, hlavně když Neklan Vyskočil zcela zbytečně prohrál vyhranou partii. Nakonec však velmi hezky vyhrál na první šachovnici velmistr Shenglia a tím bylo rozhodnuto. Bylo by pro Brno tragické, kdyby právě v Brně spadly dvě Brna.

A nakonec můj tým Slavoj Poruba. Uhráli jsme rekordních 19 bodů a vyhráli jsme poprvé jeden zápas ve trojkole (porazili jsme kamarády z Labortechu po těžké bitvě). Čtvrté místo je také rekord. Sice jsme pošilhávali po bronzu, ale nakonec nad naše síly nebyly jenom Pardubice (zaslouženě na třetím místě, gratuluji!), ale i mladý tým z Jičína. Skvěle hrál hlavně na první šachovnici Alexander Mišta a pak Karel Malinovský, kterému chyběl jenom půl bod na normu velmistra! Ale celkově všichni hráli a makali jak měli, což nakonec ukázal i krásný výsledek.

Už se těším na další extraligu, jsem také zvědav kdo postoupí… Hlavně boj mezi Turnovem a Jičínem bude pořádná bitva.

Napsat komentář