Jednou z typických formací sicilské obrany je pěšcová struktura e4/e5+d6, vznikající především ve variantách Svešnikova, Boleslavského a Najdorfa. Shodnou strukturu ovšem můžete nalézt třeba i ve španělské obraně. Berme to jako důkaz, že typické pěšcové struktury obvykle nejsou vázány na jediné konkrétní zahájení a jejich studium je užitečné v mnohem širším rozsahu. Jednou z klasických partií na zmíněné schéma je naše následující ukázka. Článek je od Marka Vokáče, který vyšel na nss.cz.

Karpov,Anatoly – Quinteros,Miguel Angel [B92]
Luzern (ol) 1982

1.e4 c5 2.Jf3 d6 3.d4 cxd4 4.Jxd4 Jf6 5.Jc3 a6 6.Se2 e5

Smyslem tohoto výpadu je zapuzení bílých figur z centra. Vzniká tak ovšem dlouhodobá strategická slabina – oslabená pole d5 i d6. Černý ovšem náhradou získává moznost rychle vyvinout figury do aktivních pozic a bojovat o iniciativu – pokud se mu podaří prosadit postup d6-d5, získává ve většině případů výbornou hru díky vzniklé převaze v centru. Významný je také psychologický dopad. Černý má jednak poměrně jednoduchý a srozumitelný strategický plán další hry, a také jen výjimečně musí odolávat přímému útoku na svého krále v ranném stádiu hry, protoze i bílý by se měl především soustředit na boj o pole d5. Nepříjemnou stránkou této koncepce je fakt, ze pokud bílý boj o pole d5 vyhraje a pevně ho ovládne figurami, pak čeká černého veli obtízná obrana trvale horší pozice. 7.Jb3 Ústup 7.Jf3 je méně obvyklý, nikoliv však špatný. Bílý pak brání postupu d6-d5 tlakem na pěšce e5, a obvykle připravuje transformaci pěšcové struktury po výměně jezdců na d5 a dobrání pěšcem e4. Tato transformace je v tomto schématu bězným prvkem, bílý pak plánuje hru na dámském křídle zalozenou na průlomu c4-c5, kdezto černý usiluje o protihru v centru a na kráovském křídle nejčastěji postupem e5-e4 za podpory pěšce f7. 7…Se7 Kdysi dávno jsem zde pouzíval postup 7…Se6 s ideou 8.0-0 Jbd7 9.Se3 Vc8, neboť mě fascinovala idea oběti kvality na c3. Její praktická pouzitelnost v mnoha variantách sicilské je vysoká, mobilní centrální pěšci a tlak proti dvojpěšci na sloupci c je většinou plnohotnou kompenzací, jen bych chtěl doporučit zdrzenlivost v případech, kdy jiz má černý vytaháno a6 a b5, po oběti je pak často nepříjemný protiúder a2-a4 s útokem na černé pěšce dámského křídla. Tuto koncepci jsem opustil, kdyz vešla ve známost síla přesného pořadí tahů 8.f4! Dc7 9.g4! exf4 10.g5 Jfd7 11.Sg4 se silnou iniciativou bílého. Některé dávno objevené pravdy neškodí mladé generaci občas připomenout. 8.0-0 0-0

9.Se3 Následující schéma zavedl do praxe GM Geller. Bílý bez efektních zápletek a zvolna, ale o to neúprosněji koncentruje veškerý tlak na bod d5. Černý se má co obracet, aby si uchoval adekvátní protišance. Hlavními alternativami bílého jsou zde tahy 9.a4 a 9.f4, které sledují rozdílné strategické linie hry bílého, k nim se snad vrátíme někdy jindy. 9…Se6 Vývin tohoto střelce na b7 má smysl v případech, kdy je střelec na e6 ohrozován postupem f4-f5, jinak je to spíše ztráta času, a navíc by předčasný pohyb pěšce b7 mohl oslabit dámské křídlo černého. V této souvislosti připomenu manévr Jb3-a5, a také mechanismus b5 a4 b4 Jd5. 10.Dd2 Jbd7 V Najdorfovi typický vývin jezdce, který míří většinou na c5, v tomto schématu pak spíše na b6. Vývin jezdce na c5 je typický pro variantu Boleslavského, ve které jezdec do boje o pole d5 vstupuje z pole b4. 11.a4! Pole b6 hraje důlezitou roli i v plánech bílého, základním popudem k zásahu bílého krajního pěšce je ovšem zamezení nástupu černých pěšců na dámském křídle.

11…Jb6 Klasický postup. V nedávných letech se hrálo převázně 11…Vc8 12.a5 Dc7, například 13.Vfd1 Jc5 14.Jxc5 dxc5 15.De1 c4. Zájemce o podrobnosti si dovolím odkázat na rozsáhlý blok partií v databázích, mě v paměti utkvěly partie Jansa – Sobek, MČR Lázně Bohdaneč 1999, Hráček – Ponomariov, Bled ol 2002, a Černoušek – Jakubiec, Ostrava GM 2005. Mimochodem, jedná se vesměs o velmistry, kteří do této varianty ochotně chodí (bílými, resp. černými) a studium jejich dalšch partií na dané téma mohu jen doporučit. 12.a5 Jc4 13.Sxc4 Sxc4 14.Vfd1 Po celkem logické pasáži přichází další důležité místo teorie celé varianty.

14…h6 Prevence proti výpadu Sg5 udrzuje černého jezdce v boji o pole d5. Hrálo se tak dlouhá léta, renesance zájmu o tuto verzi varianty v posledních letech je však způsobena tahem 14…Vc8, především díky nápadu Širova po 15.Jc1 d5!=, Leko – Širov, cdt sf (2) 2002. Na toto téma ještě připomenu partii Hráček – Wojtaszek, Extraliga 2007/2008. Kupodivu jen málokdo prověřoval pokračování 15.Sg5 Je8 16.Sxe7 Dxe7 17.Jc1, Jansa – Vokáč, ČSSR ch Frenštát pod Radhoštěm 1982, pravděpodobně všichni předpokládají, ze po 17…f5= získá černý dostatečnou protihru. Aktuálním předmětem sporů je dnes tah 15.f3, viz Jansa – Lautier, Paris ch-op 1989, a Jakovenko – Carlsen, Pearl Spring 2009. 15.Jc1! Tento jezdec má v této variantě hodně práce. Ale ve chvíli, kdy pronikne přes b4 na pole d5, bílý získá jasnou výhodu. 15…Vc8 16.Jd3 Se6 Střelec uvolňuje vězi přístup na pole c4 a stahuje se na bezpečnější místo před postupem d4-d5. Výměna na d3 by byla rezignací na aktivní protihru. 17.Sb6! Důlezitá vlozka, po 17.f3 d5! 18.Jxe5 dxe4 19.Dxd8 Vfxd8 20.fxe4 Vxd1+ 21.Vxd1 Sb4 nemá bílý zhola nic. 17.Jb4? Vc4 se také jeví jako předčasné. 17…De8 Na d7 nemá dáma co pohledávat, postup d6-d5 se nyní uz prosadit nedá, černý potřebuje jinou protihru. 18.f3 Jd7 19.Se3 f5! Jinou hru černý nemá. Bílý hrozí posadit jezdce na d5 a případně zahájit další postup pěšců na dámském křídle. 20.exf5 Vxf5 21.Jb4

21…Jf6 Několikrát jsem měl tuto pozici sám na šachovnici a volil jsem vzdy agresivnější tah 21…Dg6!? 22.Jbd5 Sf8. Hrozba braní na f3 vyvolala v partii Pacl – Vokáč, Teplice 1983, mimořádně nepřirozenou reakci 23.Vf1?!, coz mě tenkrát jen utvrdilo v názoru, ze nestačí znát průběh partií špičkových velmistrů, rozhodující je pochopení jejich záměrů a vlastní schopnosti. (Potřebám pozice bílého jistě vyhovuje více 23.Dd3!+/=, např. podle Kruppa – Boric, Platonov mem. 1995.) I další průběh této partie je poučný: 23…Jf6 24.Dd3 Jxd5 25.Jxd5 Df7 26.c4 V Karpovově partii vznikne hodně podobná pozice, ale „nepatrné“ odlišnosti zde umožní černému zahájit aktivní protihru a zlomit blokádu pole d5.

26…Vxc4! Černý vyuzívá toho, ze bílý významně oslabil svou kontrolu pole d5 a ambiciózně obětuje kvalitu. Prostá výměna na d5 by ponechala bílému určitou výhodu vzhledem ke špatnému střelci na f8. Naproti tomu pěšec, dvojice střelců a mobilní centru představují dostatečnou kompenzaci za kvalitu. Černý navíc kryje citlivý bod b7 a můze zakrýt i sloupec c, načez se jeho centrální pěšci mohou opravdu významně zapojit do boje. V partii následovalo 27.Dxc4 Sxd5 28.Dc8 Kh7 29.Vac1 Dg6 30.Kh1 e4! 31.f4 Se7 32.Vc7 Vf8 33.Dd7 Sd8 34.f5 Df6 35.Vcc1 Sc6 a bílý jiz dobrovolně kvalitu vracel 36.Vxc6 bxc6 37.Dxc6, načez ovšem nezvládl závěr silné časové tísně a po 37…De5 38.Dxa6 Sxa5 39.h3?! Sc7! 40.Dc6 d5 41.Sf4 přišlo působivé 41…Vxf5! 42.Sxe5 Vxf1+ 43.Kh2 Sxe5+ 44.g3 Vf2+-/+ 45.Kg1 Vd2 46.b4 e3 47.De6 Vd1+ 48.Kg2 e2 0-1. Ale vraťme se ke Karpovovi. 22.Jbd5 Jxd5 23.Jxd5

23…Sf8 Poslední sporný moment z pohledu teorie zahájení je zde tah 23…Sg5!?, výměna černopolných střelců je pro černého důlezitá, otázkou je ovšem zranitelnost pěšce d6. Po 24.Sxg5 Vxg5 se v partii Loskutov – Voitsechovsky, RUS cup Tomsk 1997, hrálo 25.Jc3 (25.f4!?) 25…Vd8 26.Je4 Vg6 a nepovedené 27.Db4?! (Vstup do vazeb 27.Jxd6? je nezdravý pro 27…Dc6 28.Db4 Dxf3!-+; trochu těsno by mohlo být černé vězi po 27.h4!? ) 27…d5= zbavilo černého problémů. 24.b3! Až po opravdu mnoha letech jsem si plně uvědomil hloubku tohoto tahu. Demonstroval jsem tehdy na jednou soustředění blok partií, ve kterém těsně po sobě následovaly tato partie a zmiňovaná partie s Paclem. Právě v této souvislosti jsem si uvědomil, jak předvídavě tímto tahem Karpov definitivně likviduje všechny taktické motivy spojené s podrýváním kontroly pole d5 prostřednictvím podobné oběti kvality na c4. A začal jsem si také v oné chvíli Karpovovy často na pohled nudné hry vázit a začal jsem v jeho partiích hledat právě podobné hluboké a skryté myšlenky prevence soupeřových mozností. Je jich opravdu mnoho, kdo hledá, najde. 24…Df7 V úvahu přicházelo 24…Sxd5 25.Dxd5+ Df7 26.c4 Dxd5 27.Vxd5+/=, byť bílý jistě stojí lépe. Černý by ale mohl postavit krále na e6, to by jeho obraně jistě pomohlo. 25.Jb6! Bílý zatím nemá zájem o generální výměny na d5, dáma se mu ještě bude hodit. A černý král musí zůstat schovaný! 25…Vc6 26.c4 Se7 Tohoto střelce černý potřebuje rychle zapojit do hry, na f8 by zůstal pouhým divákem. Proto bílý okamzitě uhýbá před výpadem Sg5. 27.De2 Sd8 28.Jd5 Sxd5 Černý se v obraně opravdu snazí. Bílý hrozil jednoduchým postupem pěšce b3 zesílit tlak na dámském křídle. Černý pomocí drobné taktikcké operace dosáhne výměny všech lehkých figur, přesto se však k vyrovnání hry nepřiblízí. 29.Vxd5 b5! 30.axb6 Sxb6 31.Kh1 Sxe3 32.Dxe3 Typická technická pozice. Samé tězké figury a stejně pěšců, no to by mohla být remíza. Ale nebude. Černému zůstala vázná slabina na d6, vznikl další citlivý pěšec na a6 a hlavně stále chybí aktivní protihra. Karpov podobné formace dvou pěšcových ostrůvků proti třem ostrůvkům rozehrával velmi zručně a úspěšně, brilantní techniku manévrování předvede i v této partii.

32…Dc7 33.Vad1 Vf6 34.h3 Tlak na d6 omezil moznosti černých figur, nyní je zajištěna 1. řada a pokoj vlastního krále. 34…Db6 35.Dd3! Dámy jsou stále potřeba. Bez nich by černý král došel na e6 a vězovka by se vyhrávala tězko. Přítomnost dam naopak dává bíému důlezitou doplňkovou moznost pro manévrování – útok na černého krále po odlákání černých figur a otevření sloupců. 35…Db4 36.Kh2 Sebejistá prevence šachů na 1. řadě. Černý nemá jak vylepšit své postavení. 36…Db8 „Aktivní“ 36…Vb6? 37.c5! by otevřelo cestu k černému králi, 37…dxc5 38.Vd8+ Kf7 (38…Vf8? 39.Dd5+) 39.Dd7+ Kg6 40.De8+ Kh7 41.Dg8+ Kg6 42.V1d7 Df4+ 43.g3+-. 37.Ve1 Dalším krokem je přesun i druhé věze do ofensivního postavení, mimochodem hrozí Vxe5. 37…Vf8 Podobné pozice se brání velmi obtízně. Nehrozí „skoro“ nic, musí se ale čekat, co soupeř vymyslí. Navíc obvykle přicházejí časové tísně. 37…Vb6 38.Ve3 můze bílého zpomalit, jenze zase hrozí c4-c5 a černý na sloupci b moc nepořídí. 38.Ve4 Dc7 Nyní by pokus 38…Vb6 jiz mohl vyvolat přímou akci 39.Vg4 Vxb3 40.Dg6+/-, visí h6 i d6 a černý král je na dostřel. 39.Vg4 Vf6

40.b4!+/- Věž z g4 nejen míří na černého krále, ale také kryje pěšce c4. Bílý jiz je připraven průlomem c4-c5 přepadnout přes sloupec d černého krále. Černý je svázán obranou pěšce d6 a nemůze tomuto plánu úspěšně čelit. 40…Db6 Je tězké říci, odkud by černá dáma více pomáhala obraně. Obranné valy černého se rozhodně začínají rozpadat. 41.c5 Dc7 42.Kh1 Tohle si Karpov vzdy uměl vychutnat. Další příklad prevence soupeřových taktických mozností, zde uhýbá z šachu e5-e4 po výměně na c5. 42…a5 I s tím bílý počítal. Alternativa 42…De7 43.Ve4 dxc5 44.Vexe5 Vce6 45.Vxe6 Dxe6 46.bxc5+- by snad mohla odpor prodlouzit, ale s tak zranitelným králem černý nemá velkou šanci odolávat převaze volného pěšce. 43.Vc4! I briantní technika potřebuje trochu taktické výbavy. Za povšimnutí stojí, jak široký sortiment úkolů plní bílá dáma na d3. Černý nemůze čelit hrozícímu cxd6. 43…Db8 [43…axb4 44.cxd6 Vfxd6 45.Vxc6 Vxc6 46.Vd8+ Kf7 47.Vd7++-] 44.cxd6 Vcxd6 45.bxa5 Dd8 46.Vcc5 1-0